"Bavíme se o stovkách miliard korun, který se musí dostat do ekonomiky tak, abychom ji udrželi při životě navzdory dramatickým restriktivním opatřením vlády," říká místopředseda Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar pro Moje zprávy.
Jaromír SOUKUP, moderátor:
Pane místopředsedo, mám na začátek takovou obecnou otázku... Těmi poměrně drakonickými opatření opatřeními, jejichž význam nezpochybňuji, byla de facto zastavená ekonomika, aby se znovu rozeběhla, je zřejmé, že bez pomoci státu to prostě nepůjde a otázka je, jak rychle to bude trvat. Pokud byste takto obecně měl zhodnotit postup státu v ekonomické oblasti, jaké by to bylo?
Radek ŠPICAR, místopředseda Svazu průmyslu a dopravy ČR:
Já musím říci, že jsme od samého začátku oceňovali, jak rychle s námi vláda začala jednat o tom, co se děje a jak by vláda v té záležitosti mohla pomoci. To znamená, nebyly tady žádné diskuse o tom, jestli je opravdu něco vážného, jestli bude potřeba, aby stát se nějakým způsobem angažoval nebo ne. Díky tomu, že jsme spolu začali jednat tak rychle, tak se nám také rychle například podařilo připravit takzvaný program kurzarbeit, který si, myslím, výrazně přispěje k tomu, aby čeští zaměstnavatelé mohli udržet zaměstnanost navzdory tomu, čím teď prochází, takže ten začátek byl velmi dobrý, tu rychlost oceňujeme. Když se ale ptám našich členů, jak jsou v těch minulých týdnech spokojeni s tím, co od vlády vidí, tak oni říkají, že jsou tam dvě věci, se kterými moc spokojeni nejsou, a to neustále se měnící parametry těch jednotlivých podpůrných programů, koneckonců kurzarbeit je toho dobrým příkladem. Ani u toho se na poprvé vlastně nepodařilo ty parametry schválit tak, aby se nemusely i nadále měnit. To je pro firmy poměrně problém, protože ony potom musí vyčlenit několik lidí, kteří sledují, jak se ty parametry vyvíjí a sledují, jestli jsou firmy i nadále oprávněné žádat, nebo nejsou a musí se tomu přizpůsobovat, takže tohle byla jedna věc. Druhá věc je čas, protože teď žijeme v době, kdy o bytí a nebytí podniků a firem nerozhodují měsíce ani týdny, ale doslova dny... a například velké průmyslové firmy s několika tisíci zaměstnanci exportně orientované, které zastupujeme my ve Svazu průmyslu, tak ty čekaly až do minulého týdne na ten úvěrový program Covid III a Covid plus, v rámci kterého budou moci o úvěry žádat. To znamená, že v porovnání s některými cizími zeměmi to trvalo velmi dlouho.
JS: Já na to upozorňuju několik týdnů, protože teď je hezké počasí. A nezaměstnanost dramaticky nestoupá a jsou optimistické předpovědi s ohledem na počet nakažených tím koronavirem, ale ty negativní ekonomické důsledky, ty dopadnou v příštích týdnech, měsících a já tady několik týdnu upozorňuji na to, že jde o dny. Zejména u těch středních podnikatelů, ale samozřejmě u těch, i u těch velkých, protože k čemu upřímně, pane místopředsedo, nám bude kurzarbeit, pokud ty podnikatelé neuvidí na zakázky? Pak začnou propouštět, protože dlouhodobě ty zaměstnance nebudou chtít držet. Považujete podporu zaměstnanosti mimo kurzarbeit, to znamená podporu těch podnikatelů za dostatečnou, a teď samozřejmě hovořím o programech ministerstva práce a sociálních věcí a také ministerstva průmyslu.
RŠ: My přece jenom, znovu to opakuji - já už jsem to říkal v první odpovědi - zastupujeme velké hráče, prostě průmysl se skládá z velkých průmyslových exportně orientovaných firem a tady vám dávám za pravdu v tom, že klíčové, tedy to, co rozhodne o tom, jak se z téhle krize dostaneme - buďto pozitivně nebo negativně úspěšně nebo neúspěšně - bude poptávka po službách a zboží českých firem. A my bohužel musím konstatovat, že máme tu nevýhodu, že jsme exportně orientovanou ekonomikou, my jsme jedna z nejotevřenějších ekonomik na světě, to znamená, že o tom, jak se nám bude v tom pokrizovém období dařit, o tom se nebude rozhodovat uvnitř České republiky a bohužel ani my sami tady uvnitř České republiky tomu nemůžeme moc pomoci a nemůžeme k tomu moc přispět. O tom se bude rozhodovat na zahraničních trzích, jinými slovy, my jsme zcela závislí na tom, jak rychle se podaří znovu obnovit ekonomickou aktivitu v takových zemích, jako je třeba Německo, kam směřuje 30 % našeho exportu. A vzhledem k tomu, že Německo je podobným exportním šampionem jako my, tak to zase bude významně ovlivňovat tu německou situaci a jeho oživení bude významně ovlivňovat, co se bude dít ve Spojených státech anebo v Číně, to znamená, chcete-li pomoci České republice, ty možnosti máte velmi omezené. Musíte prostě počkat na to, jak se bude anebo nebude dařit okolnímu světu, na kterém jsme tolik závislí.
JS: A pokud hovoříte o okolním světě, ty optimistické odhady tady příliš nejsou, spíše pesimistické. Hovořilo se ve Spojených státech o třicetiprocentní nezaměstnanosti, Němci poměrně rychle uvolňují všechna možná opatření, aby se ta ekonomická aktivita v tom nejobecnějším slova smyslu zvedla, ale přesto, pokud byste měl mít v ruce věšteckou kouli a odhadnout vývoj na druhou polovinu letošního roku a příští rok s ohledem na export České republiky, jaký by byl?
RŠ: Pane Soukupe, vy jste zaměstnavatel, vy jste podnikatel, tak vy víte, že i když je to těžké, tak prostě musíte být optimista, protože jinak byste v téhle zemi podnikat nemohl.
JS: Ano.
RŠ: Tady prostě musíte být optimistou, jinak byste do toho ani nešel, takže my, přestože vidíme, jak složité to pravděpodobně bude, tak se snažíme a chceme být optimisty, a myslím si, že jsou pro to i určité důvody. Podíváte-li se třeba Německo, tak tam já velmi pozitivně vnímám to, že německá vláda na rozdíl od té české využila tu minulou konjunkturu, která trvala několik let k tomu, aby vytvářela velmi významné rozpočtové přebytky, které teď německá vláda bude schopná přelít do ekonomiky, velmi masivně investovat a podpořit tím svoji vlastní ekonomiku. My během té konjunktury jsme bohužel vytvářeli rozpočtové deficity, o to víc se budeme muset zadlužit, ale jak říkám, prostě my jsme navázáni na Německo, tam jde 30 % exportu, když se bude dařit Německu, bude se dařit i nám. Němci jsou připraveni investovat 13 bilionů korun, což je nepředstavitelná částka, no a já předpokládám, že pomůže německé ekonomice a tím pomůže samozřejmě také velmi výrazně i nám, takže jsou tam i určitá pozitiva, kterých se lze držet a která snad trochu ospravedlní to, že se i do budoucna, byť to nebude jednoduché, díváme s optimismem.
JS: Ano, Němci jsou skutečně připraveni na podporu své ekonomiky vrhnout až 500 miliard eur, což je tahle ohromná suma zhruba 13 bilionů korun, ale česká vláda také hovořila o bilionu korun, dokonce o 1,2 bilionu korun, ale celkově ta suma má být z valné většiny soustředěna na záruky za úvěry. A tu odpovědnost nebo zúřadování celého toho mechanismu poskytování úvěrů i těch záruk stát přendal na svoji organizaci, na státní banku Českomoravská záruční a rozvojová banka. Tenhle krok hodnotíte pozitivně, i když s ohledem na několik týdnů zkušeností, kdy se Českomoravská záruční a rozvojová banka stala terčem kritiky celé řady podnikatelů pro nefunkčnost s ohledem na posuzování těch žádostí buď už pro pomalost nebo příliš velký počet zamítnutých žádostí. Byl to šťastný krok?
RŠ: Já jsem velmi rád, že zmiňujete tu deklarovanou částku jednoho bilionu korun, se kterou přišel pan premiér Babiš. Já si myslím, že má pravdu, že se opravdu bavíme o stovkách miliard korun, které se musí, byť krátkodobě, dostat do ekonomiky tak, abychom udrželi ekonomiku při životě navzdory těm velmi dramatickým restriktivním opatřením. A zároveň v té vaší otázce zaznělo, nebo dalo se z vytušit, že ty stovky miliard v ekonomice ještě nejsou, a to máte pravdu, ty tam opravdu nejsou. A ještě se obávám nějakou dobu nebudou, a to kvůli tomu, jakým způsobem ty programy byly připraveny a jakým způsobem fungují. To, co už máme za sebou, jsou programy Covid I a Covid II. Mně se je poměrně těžko hodnotí, protože to byly programy, které šly, jak jste správně řekl, přes ČMRZB a využívaly evropské peníze, což znamenalo, že to byly programy omezené pouze pro malé a středně velké firmy do 250 zaměstnanců. To znamená velké průmyslové firmy, které zastupujeme my, ani nemohly žádat.
JS: Ano.
RŠ: To se změnilo minulý týden. Vláda schválila ty další dva programy Covid II a Covid plus, a to jsou vlastně poprvé programy, ze kterých i ti velcí hráči, na které si sáhnou, ze kterých budou moci žádat o úvěry. Covid III bude omezen pro firmy do 500 zaměstnanců a Covid plus, který půjde přes EGAP, bude konečně ten program, na který si budou moci sáhnout i ty naše velké průmyslové exportně orientované firmy, takže my jsme čekali velmi dlouho, bylo to velmi nepříjemné, protože především ty naše exportně orientované firmy mají mnoho partnerů v zahraničí, ať už svých konkurentů nebo obchodních partnerů, mnoho z těch firem britských, švýcarských, německých už mělo peníze od svých vlád na účtu na konci března. My jsme se dočkali schválení těch programů až na konci dubna a nicméně díkybohu za to, že jsou schválené a vy jste upozorňoval na tu omezenou kapacitu ČMRZB, která vytvářela na začátku velké problémy. Plusem těch nových, těch nově schválených programů Covid III a Covid plus je to, že už se vyhýbají ČMRZB a budou distribuovány přes komerční banky. My doufáme, že tak, jak parlament schválil třicetiprocentní portfoliovou záruku pro ty komerční banky, takže skutečně teď ty hlavně velké české banky, ale i ty ostatní budou konečně ochotné ty úvěry českým firmám poskytovat a že se tedy skutečně dostaneme do těch objemů stovek miliard korun, které teď ekonomika opravdu potřebuje.
Jedná se o přepis rozhovoru. Na rozhovor se podívejte na videu.