Podle většiny členů Bankovní rady ČNB současný vývoj pandemie naznačuje ve srovnání s aktuální prognózou banky delší útlum ekonomiky, což by mohlo vést k pomalejší a delší normalizaci měnové politiky, tedy zvyšování úrokových sazeb. Podle většiny členů rady je větším rizikem zvýšit sazby předčasně než opožděně. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve středu 24. března. Rada tehdy nechala jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba tak zůstala na 0,25 procenta. Aktuální únorové prognóze ČNB přitom odpovídá nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem zhruba od poloviny letošního roku.
Již po jednání rady uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok, že nejistoty a rizika ohledně dalšího vývoje ekonomiky jsou stále velmi výrazné, což by mohlo vést k pozdějšímu zvyšování úrokových sazeb.
Podle záznamu v této souvislosti uvedl viceguvernér ČNB Marek Mora, že vedle přetrvávajících rizik ohledně vývoje pandemie jsou rizikem i nedostatečné schopnosti vlád zvládat složité logistické operace spojené s plošným očkováním populace. S tím souhlasili i Rusnok a člen bankovní rady Tomáš Holub, uvádí záznam.
"Riziko předčasného zpřísnění měnové politiky bylo většinově vnímáno jako větší než případné riziko z prodlení. Navíc k dílčímu zpřísnění celkových měnových podmínek už částečně došlo zvýšením úrokových sazeb s delší splatností," uvádí záznam. Většina členů rady také upřednostňuje komunikovat načasování možného růstu sazeb bez konkrétního termínu a takový krok podmínit zřetelnými signály o ústupu pandemie.
Na jednání rady také uvedl viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký, že robustní kapitálová vybavenost bank umožňuje bez problémů nejen absorbovat postupné zhoršování kvality úvěrového portfolia, ale zároveň nevytváří omezení pro současné i budoucí financování domácí ekonomiky.
