Více než tři pětiny podniků nové zaměstnance hledají většinou jiným způsobem než přes úřady práce. Na ně se při hledání zaměstnanců plně spoléhá pouze sedm procent zaměstnavatelů, vyplývá z šetření Hospodářské komory (HK) mezi 772 podniky.
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle ní počet volných pracovních míst inzerovaných alternativními způsoby, tedy přes pracovní portály, sociální sítě či agentury, systematicky nesleduje. Problém s nedostatkem zaměstnanců je tak vážnější, než ukazují oficiální státní statistiky, uvedla komora.
Kvůli neobsazeným pracovním místům státní kasa každoročně přichází podle ní o desítky miliard korun, které by mohl stát vybrat na odvodech zaměstnanců a zaměstnavatelů, dani ze mzdy a nepřímých daních, jako je například DPH, pokud by volná pracovní místa byla obsazena. Podle dřívějších odhadů komory stát mohl v roce 2018 vybrat 84 miliard korun jen na daních a odvodech, o rok později to bylo 110 miliard korun. "Tyto peníze by vládě pomohly rychleji se vymanit z obrovského deficitu státního rozpočtu a lépe zvládat rychlý nárůst cen energií, inflaci a migraci," řekl viceprezident komory Tomáš Prouza.
Jedním z hlavních důvodů, proč se podnikům nedostává kvalifikovaných zaměstnanců, je podle HK demografie. Na trh práce vstupují slabé ročníky a zároveň rychle roste počet lidí odcházejících do řádného i předčasného důchodu. "Z toho důvodu je jasné, že se situace jen tak rychle nezlepší. Přechodným řešením je zaměstnávání cizinců skrze vládní programy. Problémem ale teď je, že s ohledem na aktuální situaci byl příjem žádostí firem o kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny vládou pozastaven a kvóty pro ostatní země jsou nedostatečné," dodal Prouza.
Kvůli současným kvótám tak bude podle komory velmi obtížné v některých odvětvích průmyslu obsadit pracovní místa spojená s fyzickou zátěží, kvalifikací a zkušenostmi, která jsou téměř neslučitelná se zaměstnáváním žen ani s možností částečného úvazku. Pro Filipíny je roční kvóta nastavena na 2000 žádostí, Indii 600 žádostí, Kazachstán 500 žádostí, Moldavsko 1000 žádostí, Mongolsko 1000 žádostí a pro Srbsko a Černou Horu 1900 žádostí za rok.
Hospodářská komora proto usiluje o to, aby vláda navýšila kvóty zejména pro Mongolsko, Kazachstán, Moldavsko a Indii, kde vyřízení žádosti firem v některých případech v současnosti trvá bezmála jeden rok. Taková doba je ale nepřijatelná jak pro samotného zájemce o práci v ČR, tak i pro zaměstnavatele.
Hospodářská komora je jednotným centrálním místem pro sběr, kontrolu a zařazování žádostí zaměstnavatelů do vládního Programu kvalifikovaný zaměstnanec (devět zemí včetně Ukrajiny). Vyřizuje více než 80 procent všech žádostí firem v zemi. Agendu spojenou s krátkodobými vízy nebo agenturní zaměstnávání nezajišťuje. Za posledních šest let zpracovala 15 tisíc žádostí firem o 100 tisíc pracovníků ze zahraničí. Nejčastěji žádané profese pocházejí ze stavebnictví, skladování, dopravy, stravování a výroby.