Advokát Petr Toman navrhl prezidentu Miloši Zemanovi, aby kvůli pandemii nového typu koronaviru vyhlásil amnestii. Na dopis, který Toman zaslal Zemanovi ve čtvrtek, upozornil Advokátní deník. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) napsala, že se tématem zabývá. Její úřad ale následně popřel spekulace, že by amnestii aktuálně připravoval. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček nechtěl dotazy komentovat.
"Zvažte prosím využití vašich pravomocí ke zmírnění současných problémů rodin, jejichž členové vykonávají trest odnětí svobody za méně závažná provinění a nemohou se o ně starat a v tomto složitém období jim pomáhat," uvedl v dopise Toman.
Advokát upozornil na to, že cílem by nebylo hromadné propouštění vězňů, ale pouze těch s nejmírnějšími tresty. Například navrhuje, aby Zeman prominul tresty lidem, kteří byli odsouzeni za úmyslné trestné činy na méně než rok nebo za nedbalostní trestné činy na nejvýše dva roky. Prominout by také mohl podle právníka některé podmínky, peněžité tresty či tresty domácího vězení a obecně prospěšných prací. Podle návrhu by Zeman také mohl zastavit část trestních stíhání.
Zeman by také měl podle Tomana uložit ministryni spravedlnosti, aby předložila návrhy na zastavení trestního stíhání, prominutí nebo zmírnění trestů za trestné činy osobám, na které by amnestie nedopadla, například těhotným ženám, lidem pečujícím o děti či o své rodiče nebo osoby trpící závažnou chorobou.
"I takovou možnost samozřejmě citlivě a ve všech souvislostech zvažuji, zejména pak vzhledem k doporučení Světové zdravotnické organizace a dění v Itálii a dalších okolních státech. Pan Toman není první, který se ozval. Dostávám zhruba 14 dní mnoho e-mailů i dopisů na toto téma. Od vypuknutí této krize se tématem zabývám a diskutuji jej s kolegy i Vězeňskou službou," uvedla v reakci na Tomanův návrh Benešová.
Ministerstvo ale následně kategoricky odmítlo, že by hromadné propouštění vězňů v tuto chvíli chystalo. "Případné úvahy o amnestii jsou nyní předčasné. Navíc podobné kroky by vůbec nebylo vhodné činit v současné době nouzového stavu a epidemiologické situace," napsal mluvčí úřadu Vladimír Řepka.
Toman poukázal na to, že občané kvůli obavě z nákazy trpí existenčním strachem z budoucnosti. "Tisíce rodin zůstalo bez stabilních příjmů. Tisíce spoluobčanů neví, z čeho budou platit vyživovací povinnost vůči svým rodinným příslušníkům, zejména dětem. Tisíce zaměstnanců přijdou o práci, tisíce živnostníků se ocitnou na prahu insolvence," uvedl advokát.
Vysoký počet věznů
Česká republika podle něj patří k zemím s nejvyšším počtem vězňů na 100t isíc obyvatel - v roce 2018 to bylo 208,8 lidí. "V současné době vykonává trest odnětí svobody v českých věznicích celkem 21.135 vězněných osob, z toho je 19 070 osob odsouzených a 1772 osob ve vazbě. Asi 1500 odsouzených vykonává trest za neplacení výživného," dodal Toman. Odsouzení v ČR podle něj také vykonávají v průměru nejdelší nepodmíněné tresty.
Amnestie byla v zemi od roku 1990 vyhlášena dosud pětkrát. Nejmasovější amnestií v poválečných dějinách země se stala ta, kterou k 1. lednu 1990 podepsal nový prezident Václav Havel. Další amnestii, která se týkala pouze abolice ve věcech nedovoleného ozbrojování, vyhlásil v únoru stejného roku. Další následovaly v letech 1993 a 1998. Zatím poslední amnestii vyhlásil prezident Václav Klaus v roce 2013 ke 20. výročí vzniku ČR.