Dětští psychiatři mají v ordinacích o polovinu více pacientů než v roce 2010. V roce 2019 bylo pacientů téměř 60 tisíc, následné dva roky pandemie covidu-19 situaci ještě zhoršily. Novinářům to v pondělí řekl náměstek Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Ivan Duškov.
Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové je i kvůli nedostatečným kapacitám péče potřeba ohroženým dětem pomáhat ještě před tím, než budou potřebovat psychiatra.
"V každé školní třídě jsou tři až čtyři děti, která jsou ve vážném riziku duševního onemocnění," uvedla Laurenčíková. Vychází ze studie WHO, která mapovala výskyt duševních poruch u dospělých v různých zemích včetně ČR. Přesná data o tom, kolik dětí či ohrožených rodin potřebuje nějakou formu psychosociální podpory, stát ale podle ní nemá. Ve větším riziku jsou rodiny dětí z vyloučených lokalit, s dětmi se zdravotním postižením nebo se speciálními potřebami, ale také obecně rodiny s malými dětmi nebo samoživitelé.
Tím, že se rodině dostane pomoci včas, nemusí podle zmocněnkyně k rozvoji mnoha vážných duševních onemocnění vůbec dojít. "Pokud v oblasti prevence a krizové pomoci nezvýšíme kapacity služeb, budeme potřebovat stále více dětských psychiatrů," uvedla. Studie podle ní ukázala úzkou souvislost mezi nevyhovujícími životními podmínkami v dětství a vážnými duševními problémy v dospělosti, ale i výskytem cukrovky, rakoviny či nemocí srdce.
Děti a mladiství se stále častěji potýkají s úzkostmi a depresemi, závislostmi, poruchami příjmu potravy a roste počet sebevražedných pokusů. Jen počet dívek ve věku 15 do 19 let s poruchami příjmu potravy, jako je anorexie, bulimie nebo přejídání, se za posledních pět let zvýšil o 57 procent. Sebevražda je druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých do 24 let, od roku 2010 skoro o čtvrtinu přibylo dětí hospitalizovaných kvůli sebepoškozování, uvedla VZP.
Začít je podle Laurečíkové potřeba tím, že více profesí, od praktických lékařů a učitelů, ale také policistů nebo záchranářů, rozpozná příznaky toho, že je dítě ohrožené a bude vědět, na jaké odborníky se obrátit. Zásadní je také podle ní doba, za kterou se dětem pomoci dostane. Naráží se ale na nedostatečné kapacity jak dětských psychoterapeutů, tak psychiatrů a dětských psychiatrických lůžek.
"Je rapidní nedostatek dětských a dorostových psychiatrů. Je to strukturální, systémový problém, ale řešení není možné udělat z roku na rok," řekl Duškov. Nedostatek lékařů, kterých je v ČR asi 120, znamená podle něj zároveň i nedostatek školitelů pro vzdělávající se psychiatry. Nedostatek lůžek se někdy musí řešit i hospitalizacemi na jiných dětských odděleních pod dohledem psychologa či psychiatra. "Víme, že na západ od nás mnoho práce s duševně nemocnými zastane psychiatrická sestra, sociální pracovník nebo terapeut," doplnil Duškov.
Péče psychoterapeuta na rozdíl od lékaře psychiatra není hrazená z veřejného zdravotního pojištění, proto není pro některé rodiny dostupná. VZP od srpna loňského roku testovala pilotně příspěvek na psychoterapii pro své klienty, využilo ho za rok téměř 5000 z nich. Pojišťovna nabízí seznam více než 500 terapeutů, z nichž část mohou využít i děti od sedmi let.
_480x270.jpg "Česká tajenka")
