Asistenti pedagoga sehráli v květnu a červnu významnou roli při znovuotevření škol, které byly od března zavřené kvůli epidemii koronaviru. Skupiny dětí ve školách měla na starosti zhruba polovina všech asistentů, kteří suplovali nepřítomné učitele. Pomáhali i s distanční výukou. Třetina jich na jaře zajišťovala kontakt školy s dětmi, které neměly přístup k internetu. Vyplývá to z průzkumu, který provedl tým Vzdělávacího programu Varianty organizace Člověk v tísni. Jeho výsledky v úterý na on-line konferenci S asistenty k lepší škole představila metodička programu Alexandra Petrů.
Ve školách pracuje zhruba 24 tisíc asistentů pedagoga, průzkumu se zúčastnilo 800 z nich.
Podle průzkumu učilo v květnu a červnu místo učitelů ve školách 53,5 procenta asistentek a asistentů pedagoga. Děti byly v té době kvůli protikoronavirovým opatřením rozděleny do stálých maximálně patnáctičlenných skupin. Docházka nebyla povinná a školy měly zajišťovat do konce školního roku i výuku na dálku pro žáky, kteří zůstali doma. Učitelů byl ve školách nedostatek kvůli rozdělení dětí do menších kolektivů a také proto, že někteří dál učili z domova.
Podle Petrů jarní krize ukázala, že asistenti jsou ve školách nepostradatelní. Bez nich by návrat dětí do škol na jaře byl obtížnější, než jak se odehrál, řekla.
V době distančního vzdělávání se podle ní kolem 57 procent asistentů věnovalo podpoře žáků při plnění úkolů na dálku a pedagoga při přípravě materiálů k výuce. Zhruba 30 procent se jich pak věnovalo žákům, kteří neměli přístup na internet. Udržovali s žáky aktivní telefonický kontakt a distribuovali do poštovních schránek potřebné výukové materiály, uvedla Petrů.
Zejména sociálně znevýhodněným žákům by se podle ní zásadně ztížil přístup k výuce na dálku, pokud by neměli nárok na podporu asistentů. Vyjádřila se proto nesouhlasně s návrhem vyhlášky ministerstva školství, podle které by se mělo omezit využití asistentů pedagoga jen pro děti s některými handicapy.
Ministerstvo školství v září zveřejnilo návrh, podle kterého by asistenti měli pomáhat jen dětem s mentálním postižením, autismem či poruchami chování. Autoři to zdůvodnili tím, že u dalších žáků se využití asistentů ukázalo jako neúčelné. Návrh narazil na silnou kritiku z řad zastánců společného vzdělávání dětí v běžných školách. Změny označily za diskriminační, podle nich by byly de facto návratem ke stavu, který ve školách byl před rokem 2016. Ministerstvo školství uvedlo, že návrh byl nastaven na základě analýzy poznatků ministerstva, školní inspekce, škol a školských poraden. Podle úřadu se o možných změnách ještě bude debatovat.
