Asociace češtinářů nesouhlasí s kritikou letošních testů jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Testy Cermatu jsou podle češtinářů objektivní a v souladu s požadavky předepsaných dovedností žáků. Asociace to uvedla ve svém vyjádření. Podle ní dosud nikdo nepředstavil žádnou reálnou alternativu k jednotným testům. Ohradila se tak proti kritice zkoušek ze strany neziskové organizace EDUin. Její programový ředitel Miroslav Hřebecký v reakci řekl, že ho to nepřekvapuje, protože asociace je spoluautorem testovacích úloh.
Sdružení EDUin nedávno uvedlo, že Cermat při tvorbě letošních přijímacích testů nezohlednil rok trvající výuku na dálku. Podle konzultanta EDUin Oldřicha Botlíka ministerstvo školství sice prodloužilo uchazečům čas pro češtinu ze 60 na 70 minut, ale v testech se zároveň o šest procent zvýšil počet slov i znaků, které žáci museli přečíst. Úlohy, ve kterých uchazeči hledali chybný pravopis, pak podle něj neměly ani oporu v rámcovém vzdělávacím programu určujícím požadavky na dovednosti žáků. Cermat, který testy organizuje, se proti kritice také ohradil. Ministerstvo školství uvedlo, že výsledky zkontroluje jako každý rok.
Podle Asociace češtinářů je kritika společnosti EDUin nekvalifikovaná a nepravdivá. "Testy Cermatu jsou v plném souladu s obsahovými požadavky na ně kladenými, neporušují žádné zákonné ustanovení. Kritika zařazení takzvaných korektorských úloh je čirým formalismem a vychází z elementárního nepochopení toho, co znamená schopnost zvládnout pravopis," uvedla asociace. Testy podle ní plně odpovídají současné vzdělávací politice, jež klade důraz na kompetence, tedy znalosti i dovednosti. Jednotné centrální testy podle asociace garantují kvalitu a jsou objektivní. "Doposud k nim nebyla představena žádná doopravdy reálná, propracovaná varianta. Pokud existují výrazné rezervy, pak v té části přijímacího řízení, jež je v gesci škol," sdělila.
Podle Hřebeckého ale i sama ředitelka Cermatu Michaela Kleňhová v lednu na kulatém stole organizací SKAV a EDUin přiznala, že třeba testy na víceletá gymnázia jdou nad požadavky rámcového vzdělávacího programu. Botlík pak trvá na tom, že podle vzdělávacích plánů nemusejí žáci umět hledat chyby v cizím textu, jak se od nich vyžadovalo u přijímacích zkoušek. Vzdělávací program pro základní školy podle něj předpokládá jen zvládnutí pravopisu při vytváření vlastního sdělení.
Společnost EDUin dlouhodobě tvrdí, že jednotné přijímací zkoušky znevýhodňují děti z méně vzdělaných či chudších rodin. Zástupci základních škol se vesměs shodují v tom, že úkolem školy nemá být příprava na testy. Podle nich se v testech vyskytují například zvláštní druhy příkladů a chytáků, které se v běžné výuce neprocvičují. Školy proto žákům většinou doporučují přípravné kurzy, které ale stojí tisíce korun. Jednotné přijímací zkoušky tak podle EDUin prohlubují nerovnosti v přístupu ke vzdělávání. K výběru žáků by se podle Hřebeckého měly používat třeba spíš testy studijních předpokladů, pohovory či takzvaná portfolia, tedy souhrn prací žáka z předchozího období.
Podle češtinářů z asociace nebylo možné testy pro letošní rok upravit, a to mimo jiné z časových důvodu. Změna testů by podle nich mohla některé žáky naopak zásadně znevýhodnit. Zkoušky se měly konat 12. až 15. dubna, kvůli epidemii covidu-19 je ministerstvo posunulo na 3. až 6. května.
