Česko bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) do budoucna trápit zejména nedostatek inovátorů a odborníků na IT, protože na nich bude záviset "digitální revoluce".
Je třeba podle něj změnit myšlení směrem k technickému vzdělávání pro potřeby zajištění kvalifikovaných expertů. Potřebovat je podle něj bude i pro plnění nové vládní inovační strategie. Řekl to u příležitosti zahájení akademického roku 2019/2020. V ČR je 26 veřejných vysokých škol a desítky soukromých. Loni na nich studovalo přes 290 tisíc lidí, absolventů bylo 68 600.
"Bohužel nejsou rozsáhle zaváděny nové obory vzdělávání, které by předjímaly měnící se dobu a poskytovaly dostatečné a maximálně široké a flexibilní vzdělání reagující na nové výzvy," uvedl Babiš.
Přizpůsobit novému trendu by podle něj měl své rozhodování také Národní akreditační úřad (NAÚ). "Požadavek státu na vás je, abyste dokázali rychleji reagovat na trendy a výzvy, které se blíží, i když uznávám, že to není snadné," řekl zástupcům vysokých škol ministr školství Robert Plaga (ANO). Ochotu jednat o nových oborech deklaroval i pověřený předseda NAÚ Ivan Barančík.
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) je třeba investovat do vědy a propojovat ji s průmyslem a energetikou. Školy se musí připravit na nové obory. "Musíme se starat o to, jestli na to budou mít lidé dostatečnou kvalifikaci. Budeme s vámi jednat o tom, jaké nové studijní programy se chystají a proč," uvedl Havlíček.
Veřejné vysoké školy dostaly podle Babiše loni z veřejného rozpočtu 52 miliard korun, za pět let to byl nárůst skoro o deset miliard. "Naší ambicí musí být dostat podíl HDP na vysoké školství minimálně na tu úroveň, kde jsme kdysi byli. Minimálně na průměr zemí OECD," dodal Plaga. Zatímco výdaje na veřejné vzdělávání v Česku činily v roce 2016 zhruba 3,5 procenta HDP, průměr zemí OECD byl kolem pěti procent.
Mezi problémy, které zaznívaly v proslovech akademických špiček, bylo financování vědy a výzkumu, pomalé udělování víz pro zahraniční studenty a pedagogy, přebujelá administrativa a nejednoznačná legislativa. Dlouhodobě neřešené je podle Plagy také téma doktorských studií včetně finančního ohodnocení doktorandů.
Ministr školství zmínil také nově zaváděnou metodiku hodnocení výzkumných organizací a možnost posílení financování výzkumných institucí přímo na úkor hrazení z grantů a projektů. Podle předsedy České konference rektorů Petra Skleničky, který vede Českou zemědělskou univerzitu v Praze, je pro školy zásadní stabilita, zejména ve financování. "Věřím, že nový systém hodnocení nepřinese nějakou formu zvýhodnění jedněch na úkor druhých," řekl.
Cílem musí být podle Plagy navýšení podílu vysokoškoláků v populaci, ve kterém Česko zaostává za ostatními zeměmi Evropské unie, nejde to podle něj ale skokově. Zatímco průměrně vystudovalo vysokou školu v EU 31,4 procenta obyvatel, v Česku je to jen 23,9 procenta. V roce 1989 se nově zapsalo ke studii VŠ asi pětina dospělých, loni to bylo přes 49 procent. V posledních letech se ale podíl příliš nemění.
Babiš uvedl, že ČR má jeden z nejnižších podílů mladých, kteří absolvují krátké, většinou bakalářské studijní programy, které mají být zaměřené více prakticky než ty delší. Míra jejich dokončení podle něj činí jen 37 procent. Magisterský obor nedostuduje podle školských statistik asi čtvrtina, většina neúspěšných se ale ke studiu zapíše znovu.
