Prezidentský kandidát Andrej Babiš (ANO) svými výroky, že by v případě útoku na Polsko nebo pobaltské státy neposlal do těchto zemí české vojáky na pomoc, zpochybnil základní princip kolektivní obrany NATO, a tím i bezpečnost České republiky. Ukázal, že představuje riziko i pro vlastní zemi, uvedli zástupci vládních stran. Ujistili, že Česko své závazky vůči spojencům dodržuje a dodrží.
Babišova slova, která zástupci vládních stran označili za mezinárodní ostudu, hanbu, zradu nebo podraz, to nemohou změnit, zdůraznili. Kriticky se v pondělí na adresu svého stranického šéfa vyjádřil i ostravský primátor Tomáš Macura, který už před prvním kolem, stejně jako moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (oba ANO), oznámil, že bude volit Babišova protikandidáta Petra Pavla. "Andrej Babiš nemůže být náš prezident," uvedl Macura.
Babiš v nedělním prezidentském duelu v České televizi odpovídal na otázku, zda by Česko mělo splnit své závazky a poslat v případě napadení Polska či pobaltských států do těchto zemí například vojáky. "Ne, určitě ne. Myslím si, že je potřeba mluvit o míru," prohlásil. Dodal, že chce mír, a ne válku a že by "v žádném případě neposílal naše děti a děti našich žen do války". Až později na sociálních sítích své výroky korigoval s tím, že by závazky v případě napadení spojenecké země "pochopitelně dodržel".
Vládní politici připomněli článek pět Severoatlantické smlouvy, podle něhož ozbrojený útok proti členské zemi v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem členům aliance. "Právě ve společném postupu tkví ochranná síla NATO a jeden prezident, natožpak populistický kandidát, nemá možnost tak podstatně a důležité dohody měnit," napsal na twitteru místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že NATO je založeno na principu jeden za všechny, všichni za jednoho. "Ví to vláda, ví to většina společnosti, která podporuje členství v alianci. Měl by to vědět i poslanec Babiš, protože je to klíčová garance bezpečnosti České republiky," dodala. Místopředseda vlády Ivan Bartoš (Piráti) napsal, že Babiš představuje přímé a konkrétní nebezpečí pro vlastní zemi. "Zradil by nás i naše spojence.... Destabilizuje naši pozici v rámci svobodného světa. Fakt hanba," dodal.
Další vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) se omluvil občanům Polska i dalším spojencům a ujistil, že navzdory Babišovým slovům závazky člena NATO pro Česko platí a platit budou. "Stejně tak věříme, že by naši spojenci pomohli nám v případě napadení, proto má NATO smysl," uvedl. Babiš podle něj "začal brát zpátečku až s odstupem času, když zjistil, co spustil za lavinu i mezinárodní ostudy".
"Když Andrej Babiš říká, že by nedodržoval závazky plynoucí z našeho členství NATO, tak by to v konečném důsledku byl on, kdo by nás do války zatáhl. Kolektivní obrana stojí na tom, že si vzájemně pomáháme. On by nás nechal samotné, bezbranné. Je nebezpečím pro naši zemi," soudí předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Její stranický kolega, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Marek Ženíšek, na twitteru napsal, že ještě v noci se spojil se svými kolegy, šéfy zahraničních výborů, aby je ujistil o spojenectví i připravenosti jim pomoct.
Vůči Babišovi se ostře vyjádřil i ostravský primátor z ANO. "Politika, nemá-li nás zavést do pekla, nesmí být vedena bez skrupulí, stylem 'účel světí prostředky'. A to ani v předvolební kampani. Andrej Babiš nemůže být náš prezident," napsal v pondělí na twitteru Macura.
Místopředseda sněmovního branného výboru za ANO Pavel Růžička ale označil Babišova slova v televizní debatě za nedorozumění. Diskuse jsou podle něj vypjaté a vystupujícímu se podle něho ne vždy podaří na otázku odpovědět dobře. "Myslím, že náš pan předseda a kandidát na prezidenta otázku nepochopil dobře. On je s tím srozuměný, na twitteru se omluvil. Nepřikládám tomu žádný význam," řekl v pondělí Růžička. Pokaždé, když s Babišem mluvil o obraně, bylo podle něj jasné, že spojenecké závazky se musí plnit. "Což dokázal vždy, když byl premiér," uvedl Růžička a poukázal na mise v Afghánistánu, Iráku nebo Mali.