Babišova vláda možná odmítne senátní návrh na uzákonění dvou významných dnů

Končící vláda Andreje Babiše (ANO) možná odmítne senátní návrh na uzákonění dvou nových významných dnů. Jedním z nich by se podle horní komory měl stát Den národního vzdoru 27. května v souvislosti s připomínkou atentátu na nacistického pohlavára Reinharda Heydricha v roce 1942.

Druhým by mohl být 25. červen jako Den odchodu okupačních vojsk, který by připadal na výročí podpisu protokolu o odsunu sovětských vojsk z území bývalého Československa v roce 1991. Ministerstva podle předkládací zprávy na vládním webu pokládají senátní novelu za nadbytečnou. Kabinet se bude předlohou zabývat v pondělí.

Ministerstva vnitra, obrany a kultury doporučila vládě zaujmout k novele o státních svátcích neutrální postoj. Zamítnutí doporučila ministerstva školství a zahraničí. Stanovisko vlády bude doporučením pro Sněmovnu, která o další osudu novely rozhodne.

Ministerstva upozornila na to, že mezi významné dny už patří 21. srpen jako Památný den obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy, 10. červen jako Den památky obětí vyhlazení obce Lidice v rámci represí po atentátu na Heydricha a 18. červen jako Den hrdinů druhého odboje, tedy protinacistického odboje, který připomíná boj aktérů atentátu s nacistickou přesilou.

Atentát na spoluautora takzvaného konečného řešení židovské otázky a zastupujícího říšského protektora Heydricha provedli 27. května 1942 českoslovenští parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří byli pro tento úkol speciálně vycvičeni ve Velké Británii. Atentát patřil k nejvýznamnějším činům protinacistického odboje na území někdejšího Československa. Pokyn k němu dala exilová vláda v Londýně, popudem byly mimo jiné popravy předních členů vojenské odbojové organizace Obrana národa.

Heydrich zemřel několik dní po atentátu na následky zranění. Nacisté při odvetných represivních akcích vyhladili obce Lidice a Ležáky a popravili stovky lidí. Gabčík s Kubišem zahynuli spolu s dalšími spolubojovníky 18. června 1942 po boji, když se odmítli vzdát a opustit vyzrazený úkryt v kryptě kostele svatých Cyrila a Metoděje v Praze 2. O uzákonění 27. května jako významného dne žádala mimo jiné radnice Prahy 8, na jejímž území se atentát odehrál, řekl už dříve starosta Prahy 8 Ondřej Gros (ODS).

Uzákonění Dne odchodu okupačních vojsk senátoři navrhli v souvislosti s letošním 30. výročím ukončení pobytu sovětských vojsk na území někdejšího Československa. Připomínat má ale i ukončení předchozích vojenských okupací českého území. Stahování sovětských vojsk trvalo půldruhého roku, poslední železniční transport přejel československou hranici 21. června 1991. Jako poslední odletěl 27. června téhož roku velitel Střední skupiny sovětských vojsk Eduard Vorobjov.

Česko má zatím uzákoněno 15 významných dnů, které na rozdíl od státem uznaných svátků nejsou dny pracovního volna.