Bez klimatických a adaptačních opatření se počet úmrtí souvisejících s vlnami veder v Evropě výrazně zvýší. Uvádí to zpráva, kterou ve středu zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).
Při oteplení o tři stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou by roční počet úmrtí mohl vzrůst na 90 tisíc. Podle odhadu Světové zdravotnické organizace (WHO) letos v souvislosti s vedry zemřelo v Evropě na 15 tisíc lidí.
"Bez adaptačních opatření a při scénáři globálního oteplení o tři stupně do roku 2100 by kvůli extrémnímu vedru mohlo zemřít na 90 tisíc Evropanů ročně," uvádí zpráva EEA. Pokud by se podařilo oteplení omezit na 1,5 stupně, tak by odhadovaný počet úmrtí klesl na 30 tisíc.
Mezi hlavními faktory, které ovlivňují úmrtnost vyvolanou vysokými teplotami, jsou stáří a zdravotní stav populace či urbanizace. Nejvíce ohrožení jsou vlnami veder obyvatelé severní a jižní Evropy. Nejmenší riziko hrozí ve střední a východní Evropě. Riziko v letech 1990 až 2019 ale rostlo ve všech evropských regionech. V letech 2000 až 2020 vykazovaly nejvyšší růst úmrtí v souvislosti s vedry regiony ve Španělsku, západní Itálie a východní a západní části Německa. Výraznější růst zaregistrovaly také oblasti na jihu České republiky.
Dopad vln veder na obyvatelstvo mohou státy výrazně ovlivnit svými krizovými plány a adaptačními opatřeními, například rozšířením zelených ploch ve městech. EEA poukazuje na případ Francie, kde během vln veder v létě roku 2003 zemřelo zhruba 70 tisíc lidí. Díky různým opatřením se tento počet už nezopakoval.
Podle odhadu WHO během letošního léta, které podle unijní agentury Copernicus bylo v Evropě nejteplejší od začátku ucelených záznamů, zemřelo v souvislosti s vedry na 15 tisíc lidí. Nejvíce jich bylo v Německu, Španělsku či Británii. EEA ale upozorňuje, že evropské státy nemají koordinovaný způsob vykazování úmrtí souvisejících s vedrem, což by mohlo vést k podhodnocení údaje.
_480x270.jpg "Česká tajenka")
