Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) očekává, že v pátek uhelná komise doporučí konkrétní datum konce využívání uhlí v České republice. Zvažuje podporu let 2033 a 2038, což považuje za nejzazší termín. Řekl to ve čtvrtek novinářům ve Sněmovně. Nepředpokládá, že by nedávná slova premiéra Andreje Babiše (ANO) o možném posunutí tendru na nový jaderný blok v Jaderné elektrárně Dukovany výrazně ovlivnila páteční hlasování, uvedl.
Uhelná komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Podle dostupných informací je pro konec uhlí v ČR stále nejpravděpodobnější rok 2038. Termín má být možné po několika letech případně revidovat, a to především v případě, že situace na trhu způsobí rychlejší přirozený ústup od tohoto zdroje, shodují se zdroje obeznámené s jednáními komise.
Stoprocentní shoda všech členů komise na určitém termínu není podle Brabce pravděpodobná. Jsou v ní zastánci nejbližšího termínu a možná i roku 2043, řekl. "Komise ale pak hlasuje a je to doporučení vládě. Vláda pak ve finále bude na základě doporučení komise rozhodovat a nikde není řečeno, že si nevyžádá od komise další podklady," poznamenal ministr. Nemá signály o tom, že by větší množství členů komise zastávalo názor, že by se v pátek o datu nemělo hlasovat.
Brabec nechtěl prozradit, který rok preferuje. "Chtěl bych ten rok napřed říct členům komise, ale už jsem se k tomu vyjadřoval, takže rovnou to zúžím na dva. Pro mě je nejzazším datem rok 2038, zvažuji i rok 2033," uvedl.
Nemá zprávy o tom, že by Babišovo nedávné vyjádření, že tendr na nový jaderný blok v Dukovanech zatím není připravený, dramaticky ovlivnilo členy komise v rozhodování o podpoře termínu konce uhlí. "Pokud si to někdo nechává jako tajemství a zítra (v pátek) řekne většina členů komise, že na základě tohoto si to nepřeje, tak je to také možné a bude to pak demokratické rozhodnutí uhelné komise jako celku. Osobně si to nemyslím. Myslím, že se navrhne nějaký datum bez ohledu na tohle," dodal Brabec.
Výběrové řízení na nový blok má vypsat polostátní společnost ČEZ, která je investorem stavby. Letos několikrát zopakovala, že tak plánuje učinit do konce letošního roku.
Babišova slova rozsypala plánované scénáře útlumu uhlí podle akademika a energetika Františka Hrdličky z Českého vysokého učení technického v Praze, který je členem komise. O odkladu rozhodnutí se hovoří také podle Jiřího Koželouha z Hnutí Duha, který je v komisi za asociaci ekologických organizací Zelený kruh. Důvody ale podle něj jsou zejména chybějící analýza sociálních dopadů, návrh kompenzací krajům a zaměstnancům z uhelného průmyslu a jízdní řád odstavování uhelných elektráren.
Piráti chtějí do roku 2025 uzavřít uhelné elektrárny, ze kterých jde elektřina na vývoz, zbytek pak do roku 2030, uvedl ve čtvrteční tiskové zprávě předseda strany Ivan Bartoš. "Na základě odborných analýz, požadujeme ukončení spalování uhlí k roku 2030, nejpozději však do roku 2033. Spravedlivý rozměr transformace je zásadním kritériem pro tento proces, a proto podporujeme také zavedení kompenzačních prostředků pro horníky, abychom spravedlivý rozměr transformace naplnili," doplnila předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji Brabec s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (za ANO).
