V Česku ubývá lidí, podle kterých je ČR součástí informační války vedené Ruskem proti západním zemím. Jejich podíl klesl pod polovinu na 46 procent, stále více lidí naopak na informační válku nemá jasný názor. V průzkumu provedeném zhruba tři měsíce po vpádu ruské armády na Ukrajinu klesla také míra souhlasu se zablokováním dezinformačních webů.
Za oprávněné ho považovala na přelomu května a června zhruba třetina lidí v Česku, v dubnu to bylo 41 procent. Jasný názor Čechů a Slováků na informační válku ze strany Ruska slábne, uvedli autoři průzkumu.
V Česku lidí přesvědčených o informační válce Ruska spojené s válkou na Ukrajině ubylo proti předchozímu měsíci z 51 na 46 procent, na Slovensku dokonce z 39 na 31 procent. Podíl lidí bez jasného názoru se naproti tomu v Česku zvýšil z 18 na 27 procent a na Slovensku zdvojnásobil na 26 procent.
"To může být způsobeno hned několika faktory, jako jsou únava z tohoto tématu či přenesení pozornosti občanů na jiné problémy, například zdražování energií a dalších komodit. Svoji roli však může sehrát i to, že ve vysoké koncentraci informací lidé čím dál častěji nevědí, čemu mají věřit," uvedl analytik společnosti Ipsos Michal Kormaňák. Zbylá část účastníků průzkumu uvedla buď to, že Česka a Slovenska se informační válka netýká, nebo je podle nich informační válka jen záminkou západních vlád včetně české a slovenské k omezování svobody slova a nepohodlných médií.
Osm dezinformačních webů s koncovkou .cz znepřístupnilo internetové sdružení CZ.NIC krátce po napadení Ukrajiny ruskou armádou, sedm z nich odblokovalo po třech měsících 25. května. Postup byl oprávněným krokem k omezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v on-line prostoru, které se snažily ospravedlňovat ruskou válku na Ukrajině, podle 34 procent dotázaných, ukázal aktuální průzkum. Myslí si to především nejmladší Češi do 29 let a vysokoškolsky vzdělaní lidé. Za porušení svobody slova krok považuje 16 procent lidí, zejména starších mezi 60 a 69 lety, jako sporné blokování webů hodnotí 23 procent. "Na blokaci dezinformačních webů se výzkum zaměřoval již v dubnové vlně výzkumu, přičemž tehdy to jako správný krok hodnotilo 41 procent Čechů," napsal Ipsos.
Výzkum také ukázal, že v Česku je poměrně velké povědomí o tom, co znamená fake news. Falešné či nepravdivé zprávy si pod tímto pojmem vybaví 47 procent lidí, pro zhruba pětinu jde o lživé zprávy a osm procent Čechů fake news považuje za zprávy, jejichž cílem je manipulace a ovlivnění veřejnosti či prosazení vlastních zájmů. Problémy s pochopením tohoto pojmu mají podle průzkumu zejména starší lidé a také lidé s nižším vzděláním.
Průzkumu se zúčastnilo 1000 lidí starších 18 let v České republice a 1004 respondentů na Slovensku. Jako reprezentativní vzorek internetové populace odpovídali mezi 31. květnem a 5. červnem.
