České děti potřebují psychologa, jde o desetitisíce

Až 150 tisíc českých dětí potřebuje podle odhadů odborníků péči psychiatra či klinického psychologa. Specialistů pro děti je ale asi 120, na vyšetření se tak čeká dva měsíce i půl roku. Novinářům to řekli zástupci sekce dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

"V rámci reformy psychiatrické péče v ČR se při podrobném pohledu ukazuje, jak moc a jak významně je tato problematika zanedbaná," uvedl předseda sekce Jaroslav Matýs. Síť dětské psychiatrie podle něj prakticky neexistuje a je třeba ji vybudovat. Změny se musí podle něj udát nejen v resortu zdravotnictví, ale i školství a sociální péče, které se na péči o dětské psychiatrické pacienty podílejí.

Na zahájení reformy psychiatrické péče o dospělé přišlo z evropských fondů více než 3,5 miliardy korun. V dalším programovacím období se zaměří na péči o děti. Podpora bude také z fondů evropského hospodářského prostoru a Norska, kam přispívá také Island a Lichtenštejnsko.

Jedním z cílů reformy je podle Matýse mít až 200 dětských psychiatrů, tedy zhruba dva na každý okres. V některých regionech, například na Prachaticku, chybí už teď. "Záleží na regionu. V Praze budou čekací lhůty kolem dvou měsíců. Někdy ale rodiče trvají na konkrétním lékaři, což čekání prodlužuje," doplnil Ivo Paclt z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Akutní péče je podle nich dostupná jen v krajských nemocnicích.

Někteří ambulantní lékaři musí kvůli naplněnosti dočasně i přerušit přijímání nových pacientů. Podle Matýse se jedná se zdravotními pojišťovnami o finanční bonifikaci lékařů, kteří se věnují složitějším diagnózám. Více vyplatit by se jim mělo i věnovat se akutním případům, které je jinak nutné hospitalizovat.

"Pacientů přibývá, protože přibývá zátěžových faktorů," upozornil Paclt. Problémy se objevují už před narozením, například komplikovaná těhotenství, riziko hrozí dětemi nedonošeným nebo po umělých oplodněních. Více je i vnějších příčin, jako jsou rozvody rodin, ale i příliš vysoké nároky rodičů a orientovanost na vysoký výkon.

Asi jedno procento dětí podle Paclta trpí psychotickým onemocněním, jako jsou dětské a dorostové schizofrenie. Mezi méně závažné poruchy patří například porucha pozornosti (ADHD), která je až ze 75 procent léčitelná léky a psychoterapií. Nejčastější je úzkostná porucha související často se školou nebo vztahy v rodině, často se projevuje i psychosomaticky, například bolestmi břicha. Depresivní poruchy se u dvou procent dětí objeví už před pubertou, později u pěti až šesti procent mladých lidí.

Z těžkých poruch se pozornost v poslední době věnuje hlavně autismu, kdy má asi 70 procent dětí zároveň mentální retardaci. "Rodiče dětí s těžkou mentální retardací jsou většinou méně schopní prosazovat svoje zájmy, než je tomu v případě rodičů dětí s autismem," doplnil Paclt.