Zhruba 67 hodin trvala cesta českého velvyslance na Ukrajině Radka Matuly a jeho týmu do České republiky poté, co bylo kvůli ruské invazi do země rozhodnuto o evakuaci ambasády v Kyjevě. Problémy byly na benzinových stanicích, fronta se utvořila i na ukrajinsko-rumunské hranici. Zájmem české diplomacie je obnovit české zastoupení přímo na Ukrajině co nejdříve, v první fázi ale diplomatické pokrytí nebude možné skrze přítomnost v Kyjevě, dodal.
Matula s týmem se vrátili do ČR v neděli 27. února poté, co byly uzavřeny nejprve ambasáda v Kyjevě a posléze i generální konzulát ve Lvově. Velvyslanec stále doufal, že bude moci alespoň v omezeném formátu s redukovaným personálem ambasáda zůstat otevřená. "Chtěli jsme i tímto způsobem vyjádřit naši podporu Ukrajincům," uvedl.
Rozhodnutí o evakuaci padlo 24. února nad ránem, a to krátce po televizním vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina, který hovořil o speciální vojenské operaci na Ukrajině. "V následujících dvou hodinách, kdy jsme prováděli závěrečné kroky před odjezdem z Kyjeva, jsme už slyšeli výbuchy někde z okrajových částí Kyjeva," přiblížil Matula.
Cestu do Česka popsal jako náročnou, komplikovanou a dlouhou zhruba 67 hodin. "Prvních zhruba 15 kilometrů při výjezdu z Kyjeva jsme kvůli dopravním zácpám jeli asi tři hodiny. Prvních 100 kilometrů asi deset hodin," sdělil. Fronty byly na benzinových stanicích i ukrajinsko-rumunské hranici. "Smutný pohled na matky s dětmi, které nevěděly, co si mají počít, co s nimi bude. Jely bez mužů, protože ti již nemohli opouštět zemi," popsal. Ukrajinské úřady s ohledem na mobilizaci nepouštějí ze země muže ve věku od 18 do 60 let.
Ambasády unijních zemí na Ukrajině se snažily koordinovat své kroky. Zpočátku podle Matuly spolupráce a výměna informací fungovala dobře, krátce před evakuací už ale na koordinaci dalšího postupu nebyl čas. "Z koordinace tak pro další období zůstala jen výměna informací, abychom měli přehled, která z ambasád dočasně úřad uzavřela, kdo zůstává na místě," řekl. Za důležité to považuje proto, že pracovníci českého velvyslanectví mohli případně zvažovat poskytnutí pomoci občanům s využitím některé z unijních ambasád, které se evakuovaly později.
V době, kdy ministerstvo zahraničí začalo vydávat doporučení pro cesty a pobyt na Ukrajině, pracovníci ambasády sami obvolávali české občany na Ukrajině zaregistrované v systému Drozd, upozorňovali je na varování resortu a zjišťovali jejich plány. Obvolávali též zástupce českých firem v zemi, lektory českého jazyka a byli v kontaktu s českými členy misí EU a OBSE. "Bohužel, setkali jsme se i s ojedinělými případy, kdy se český občan, který obdržel včas varování, na nás obrátil s žádostí o pomoc či s dotazem na možnost evakuace až ve chvíli, kdy velvyslanectví již mělo minimální možnost tuto pomoc poskytnout," dodal Matula.
Jeho tým zatím zůstává v Praze. "Naším zájmem ale je obnovit české zastoupení přímo na území Ukrajiny co nejdříve. Časově bude vše záviset na dalším vývoji bezpečnostní situace na Ukrajině," uvedl. Ministerstvo zahraničí chce informovat o způsobu diplomatického pokrytí až v době, kdy bude vše připraveno. "Je jisté, že v první fázi se nebude jednat o přítomnost v Kyjevě," sdělil Matula. Dva zaměstnanci konzulátu ve Lvově působí na nově zřízených konzulárních jednatelstvích v polské Přemyšli a slovenských Košicích.
Matula též uvedl, že při evakuaci měli pracovníci velvyslanectví podporu příslušníků českých bezpečnostních složek.
Matula působí jako velvyslanec na Ukrajině od ledna 2017. Nominaci na jeho post předchozí vláda schválila zástupci ředitele zahraničního odboru prezidentské kanceláře Petru Pirunčíkovi. "Vývoj kolem Ukrajiny má tendenci ovlivňovat absolutně všechno. V této nově nastalé situaci nedokážu odhadnout, jak dlouho ještě budu na Ukrajině jako velvyslanec působit," dodal Matula.
_480x270.jpg "Česká tajenka")
