Chystané změny v maturitní zkoušce z jazyků by se měly odložit

Ministerstvo školství by podle zástupců spolku Učitelská platforma platforma mělo odložit chystané změny v maturitní zkoušce z jazyků z příštího roku na později. Návrh novely vyhlášky, která by mohla platit od 15. října, ministerstvo podle spolku  neprodiskutovalo s odbornou veřejností a obsahuje řadu sporných bodů. Školy i studenti jsou přitom stále v nejistotě, jak by zkoušky na jaře měly vypadat. S přihlédnutím k současné pandemické situaci, která výuku rovněž komplikuje, je podle platformy nesmysl měnit maturity nyní. Sdělila to předsedkyně spolku Petra Mazancová.

Novela vyhlášky k maturitám má sladit podobu zkoušek se změnou  zákona, podle níž testy od příštího jara zůstanou jedinou částí maturit organizovanou státem. Ústní a písemné zkoušky z jazyků se přesunou do škol. Podle návrhu by maturitní testy měly ověřovat minimální úroveň znalostí, a neměly by se proto hodnotit stupni prospěchu, ale jen slovy "uspěl" či "neuspěl". Testy by měly být podmínkou k získání maturity, ale prospěch by mělo tvořit hodnocení ze školní maturity. Obsah zkoušky by se tak podle ministerstva měl přiblížit tomu, co se učí v různých oborech vzdělávání.

Současná pandemická situace podle Mazancové ale klade obrovské nároky na práci učitelů a zbylý čas podle ní nebude dostačující pro přípravu kvalitních zkoušek. "Úroveň maturit se tak může výrazně snížit," uvedla. Problémem podle ní je to, že návrh vznikl bez odborné debaty a je napsán právnickým jazykem na více než 60 stranách, takže je pro školy nesrozumitelný. Žáci podle ní přitom měli znát podobu maturit do konce září. Spolek proto navrhuje posunout přesun kompetencí ústních maturit na školy minimálně o jeden rok, uvedla Mazancová.

Podle původního návrhu měla novela vyhlášky platit od 1. října. Verze návrhu, která odešla na Legislativní radu vlády, počítá s platností od 15. října. Připomínky k návrhu byly podle ministerstva vypořádány. Materiál je předkládán bez rozporů, stojí v jeho podkladech.

Mazancová připomněla, že středoškoláci se ve většině regionů budou od pondělka 14 dní učit na dálku. Hrozí podle ní i to, že střední školy budou  střídavě zavřené až do konce jara. Zásadní změny by tak měly být odloženy, řekla.

Učitelé změnám nerozumějí

Učitelé navíc podle spolku nerozumějí některým navrhovaným změnám. Za problematický považují například požadavek, aby se zkušební otázky k ústní zkoušce z cizího jazyka zabývaly jediným tématem, nebo to, že zřejmě skončí dosavadní standardizované hodnocení slohových prací, protože vyhláška k tomu nepředkládá žádná kritéria.

Učitelská platforma sdružuje asi 300 vyučujících z různých úrovní škol. V Česku je zhruba 170 tisíc učitelů mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol.

Návrh i načasování novely vyhlášky již dříve kritizovala předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Proti změnám v maturitách se vyjádřil i předseda Asociace češtinářů Josef Soukal. Podle něj povedou úpravy ke snížení úrovně a objektivity zkoušky. Naopak předsedovi Unie školských asociací CZESHA Jiřímu Zajíčkovi přišel záměr ministerstva v pořádku.