Do pomoci Ukrajincům prchajícím před válkou do Česka se aktivně zapojila i ruská menšina v ČR. Mnozí Rusové mají ukrajinské přátele nebo příbuzné, a nabídnutí pomoci tak vnímají jako něco přirozeného. Někteří cítí odpovědnost za kroky Moskvy, přestože s nimi nesouhlasí, a snaží se přispět ke zlepšení situace alespoň tak, že podpoří ukrajinské běžence. K tomu jim pomáhají sociální sítě i skutečnost, že Rusové a Ukrajinci mají k sobě jazykově blízko.
Jedním z těchto Rusů je mladý podnikatel Filip Davydov, který vozí k hranicím v dodávce humanitární pomoc. K první cestě se rozhodl následující den po zahájení invaze. Svůj nápad popsal na sociálních sítích a během pěti hodin sehnal dost peněz pro nakoupení všeho potřebného, sbírku nakonec ještě prodloužil. "Během své první sbírky jsem sehnal asi 35 tisíc korun za dva dny," řekl. Náklad pak na ukrajinských hranicích předal. Při zpáteční cestě odvezl do Česka společně s kamarádem tři ukrajinské matky s dětmi. Další cestu podnikl následující víkend. K hranicím vozí potraviny i léky.
Na otázku, zda přemýšlel o tom, že by se po případném návratu do Ruska mohl kvůli zapojení do pomoci Ukrajině dostat do problémů, odpovídá, že "na to nemá čas". Ruská generální prokuratura nedlouho po zahájení invaze na Ukrajinu varovala, že poskytnutí finanční nebo materiální pomoci Ukrajině se může trestat až 20letým pobytem za mřížemi. Taková pomoc může být posuzováno jako vlastizrada.
"Uvědomil jsem si, že je nyní vlastně skoro čest být v Rusku stíhán za věci, jako je podpora opozičních představitelů a podobně," říká aktivista, který žije v Česku od dob studií na vysoké škole. "Je to známka, že člověk ještě neztratil veškerou morálku," dodal.
Do pomoci se zapojila i ruská malířka působící pod jménem Nata Zaikina, která pomáhá s ubytováním uprchlíků v Praze. Její kamarád provozuje pro nově příchozí síť ubytovacích zařízení. Jedno z nich, původně opuštěný dům u stanice metra Florenc, který se nyní proměnil v takzvaný Dům dobra, Zaikina a její partner Vladimir Čebakov vybavili za vlastní prostředky kuchyní. Zaikina vysvětluje, že peníze na kuchyni získali z on-line dražby Čebakovových obrazů.
Zaikina kromě toho dojíždí za svojí ruskou kamarádkou za Prahu, která u sebe v domě ubytovala tři mladé ženy z Ukrajiny s dětmi. Zaikina s dětmi ubytovanými u kamarádky pořádá umělecké workshopy. "Ze začátku jsem měla strach, že děti budou kreslit něco smutného. Nakonec nakreslily třeba hodně růžových srdíček a zlaté hvězdy na modrém nebi," říká. Dodala, že kromě toho je ve skupinové konverzaci na platformě WhatsApp, kde lidé píší, co zrovna potřebují, například kočárek, kontakt na lékaře nebo pomoc s hledáním práce.
Ruska Jana ze Sibiře zase pomáhala s tříděním a balením materiální pomoci, kterou organizuje Skautský institut v Praze. "Myslím si, že to, co se nyní děje na Ukrajině, je nepřijatelné. Cítím, že i já na tom mám podíl, cítím i vinu," říká Jana, která nechtěla zveřejnit své příjmení. "Kdo jiný než Rusové mohl tomuhle předejít. Nemohu ze sebe vinu sejmout a říct, že to ne já osobně," dodala a vysvětluje, že pomoc druhým je pro ni nyní psychickou vzpruhou.
"Všichni moji kamarádi tady, kteří jsou z Ruska, se nějak zapojili," řekla grafička Anastasija Grigorjevová, která se do Prahy přistěhovala asi před pěti lety. "Neustále vidím nějaké zprávy na sociálních sítích od ruských kamarádů, kteří píší, kdo co potřebuje," doplnila. Sama například pomohla najít svému kamarádovi z Ukrajiny a jeho kolegovi v Praze ubytování a byla na několika demonstracích proti invazi na Ukrajinu.
"Na UMPRUM uspořádali benefiční dražbu a tam jsem prodala svoje grafiky a ty peníze jdou přes transparentní účet na Ukrajinu," uvedla Anastasija Serďuková, doktorandka na jmenované vysoké škole. Kromě toho vyjádřila svůj nesouhlas s invazí na Ukrajinu společně s dalšími ruskými studenty uměleckých vysokých škol prostřednictvím krátkého videoprohlášení. Tím zapojení mladých umělců neskončilo. Mají společnou on-line konverzaci, v níž se domlouvají na dobrovolnických aktivitách.
Někteří Rusové žijící v Česku se obávají, jak na ně bude kvůli posledním událostem česká společnost reagovat. Premiér Petr Fiala (ODS) avizoval na konci února revizi pobytových víz vydaných Rusům žijícím v Česku. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) půjde o bezpečnostní screening, aby bylo jisté, že v Česku nejsou rizikové osoby.
Malířka Zaikina, která pracuje i v zaměstnaneckém poměru v kolektivu s českými kolegy, má zatím v tomto ohledu jen pozitivní zkušenosti. Vysvětluje, že první den invaze se bála, co jí její spolupracovníci řeknou. "Ale když jsem přišla do práce, tak se mě všichni zúčastněně ptali, jak se mám," popisuje. Nejdříve ji to prý zarazilo a ptala se kolegů, zda zapomněli, že je Ruska, a ne Ukrajinka. Ti ji ale ujistili, že to vědí, ale že je napadlo, že by mohla mít na Ukrajině část rodiny nebo přátele.
