Piráti podali trestní oznámení kvůli tomu, že české úřady dál vyplácejí dotace holdingu Agrofert i přes podezření, že je premiér Andrej Babiš (ANO), který holding vložil do svěřenských fondů, ve střetu zájmů.
Strana o tom informovala v tiskové zprávě. Podle Hospodářských novin (HN), které na trestní oznámení dnes upozornily, se oznámením třetí týden zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).
HN uvedly, že trestní oznámení má 58 příloh, ve kterých Piráti sepsali důkazy, směřuje na neznámého pachatele a může se podle strany dotknout několika ministerstev, úřadů, firem a samotného premiéra.
Sedm trestních činů
Piráti v minulosti několikrát vyzvali české úřady, aby proplácení dotací zastavily. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo, podal senátor Lukáš Wagenknecht (za Piráty) spolu se dvěma stranickými analytiky na začátku listopadu trestní oznámení pro podezření na porušení povinnosti při správě cizího majetku, zneužití pravomoci úřední osoby nebo spáchání dotačního podvodu. Podle vyjádření analytika Pirátů Petra Fojtíka v HN v kauze mohlo být spácháno až sedm trestných činů.
"Jde zjevně o systémovou korupci, která se projevuje převzetím státu pro osobní výhody pana premiéra Babiše, který by měl sledovat zájem České republiky, a nikoliv koncernu Agrofert. Jestliže v současné situaci opět nějaká osoba přidělí zakázku či dotaci společnostem z koncernu Agrofert, tak musí počítat s vysokým rizikem trestního postihu," uvedl Wagenknecht.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) ani mluvčí holdingu Agrofert Karel Hanzelka o trestním oznámení v pondělí podle HN nevěděli. Babiš na dotaz HN nereagoval.
Spory v minulosti
Wagenknecht už v minulosti podal za Piráty také žalobu k Soudnímu dvoru EU, ve které navrhuje, aby soud konstatoval nečinnost Evropské rady v otázce Babišova údajného střetu zájmů. Senátor měl v minulosti s Babišem spory, ještě když působil jako jeho náměstek na ministerstvu financí. Babiš Wagenknechta dlouhodobě kritizuje, v pondělí ho označil za udavače.
Babiš vložil Agrofert v únoru 2017 do sveřenských fondů, aby dostál povinnostem podle nového zákona o střetu zájmů. Zákon znemožňuje firmám vlastněným členy vlády žádat o dotace a o státní zakázky a omezuje i jejich právo na vlastnictví médií. Loni vstoupilo v platnost evropské nařízení zakazující střet zájmů, které podmínky ještě zpřísňuje.
Podezřením na Babišův střet zájmů se zabývá také audit, který zpracovala Evropská komise. Závěry auditu zatím nejsou známy, předběžná verze, která unikla do médií letos na jaře, ale konstatovala, že český premiér ve střetu zájmů je. Podle předběžné zprávy hrozí, že by Česko mělo vracet Evropské unii asi 450 milionů korun. Babiš opakovaně tvrdí, že ve střetu zájmů není a že Česko žádné peníze vracet nebude.