Současná podoba zemědělské politiky na další dotační období dostatečně neochrání českou krajinu před dopady změn klimatu a úbytkem biodiverzity. Vláda také nastavením dotací nemůže plnit cíle, které si vytyčila ve svém programovém prohlášení. Na tiskové konferenci to ve středu uvedli zástupci Hnutí Duha a dalších ekologických organizací.
Vláda návrh Strategického plánu zemědělské politiky odeslala na začátku letošního roku Evropské komisi (EK), která k němu v dubnu ministerstvu zemědělství poslala řadu připomínek. Česko by podle EK mělo být více ambiciózní hlavně v ekologii.
V současnosti se konají další jednání a finální verze strategického plánu by měla vzniknout do konce září. Musí také projít procesem SEA, který posuzuje hlavně koncepce řešení kvality životního prostředí. Poté by plán měla schválit vláda a do konce roku EK, aby nová pravidla mohla začít platit od začátku příštího roku.
Podle ekologů se podařilo oproti předchozímu dotačnímu období dosáhnout některých pozitivních změn, i tak ale dostatečně nereflektují dopady klimatické změny. "Určitě tam jsou pozitivní změny proti současnému stavu, ale vzhledem k tomu, jak postupuje klimatická změna, tak si nemyslíme, že to pomůže připravit krajinu na její dopady," řekl Martin Rexa, který se v hnutí věnuje hlavně vztahu krajiny k biodiverzitě.
Ekologové upozorňují na to, že vláda ve svém programovém prohlášení uvádí, že do roku 2030 má minimálně desetina zemědělské půdy aktivně chránit biodiverzitu. Znamená to hlavně větší podíl neprodukčních ploch jako jsou meze, větrolamy nebo ochranné pásy. Vláda chce také omezit úbytek půdního fondu, zlepšit ochranu před erozí nebo omezit používání umělých hnojiv a pesticidů.
Podle Hnutí Duha ale nyní v plánu výraznější podpora pro obnovu neprodukčních ploch chybí. Jejich tvorba by se podle ekologů měla podpořit skrze takzvaná ekoschémata, která mají pomocí dotací zemědělce motivovat k lepší péči o krajinu. Do strategického plánu by se podle nich měla dostat nadstavbová schémata, která by zemědělce motivovala k aktivitám nad rámec základních podmínek.
"Nejde o zpřísňování podmínek, většina opatření, která chceme zavést, je dobrovolná. Jde o to, aby se na nadstavby vyčlenila samostatná alokace a zemědělci to dostanou zaplacené," doplnil Martin Střelec, který se v hnutí věnuje vlivu zemědělství na životní prostředí. Zemědělská politika EU se také podle něj již během posledních několika desetiletí postupně více zaměřuje na mimoprodukční než produkční cíle.
Hnutí podle Rexy upozorňuje i politiky z vládní koalice, že nastavení dotací nedokáže plnit cíle v programovém prohlášení. "Doufáme, že nastane tlak v rámci koalice," doplnil.