Nevyužitý potenciál obnovitelných zdrojů energie je v České republice podle ekologů obrovský. Tvrdí, že je tím dán i jejich malý podíl na celkové výrobě elektřiny. Nejvíce elektřiny v Česku se loni v listopadu i prosinci vyrábělo z hnědého uhlí. Ekologické organizace zároveň kritizují současný návrh ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), který podle nich podporuje obnovitelné zdroje pouze minimálně. Vyplývá to z jejich vyjádření.
V prosinci 2021 činil podíl hnědého uhlí na celkové výrobě elektřiny v ČR 41,2 procenta a v listopadu 38,8 procenta. Na druhém místě byly jaderné elektrárny, které se na celkové výrobě elektřiny v tuzemsku podílely v prosinci z 33,9 procenta a v listopadu z 35,5 procenta. Vyplývá to z informací v interaktivním modulu oborového webu oEnergetice.cz. Větrné elektrárny se podle něj v prosinci podílely na výrobě elektřiny z 0,9 procenta, solární elektrárny z 0,5 procenta. V listopadu to bylo v obou případech 0,8 procenta.
"Malý podíl obnovitelných zdrojů na výrobě je daný primárně tím, že jich máme velmi málo. Zejména u větru, kdy je instalovaný výkon zanedbatelný, nemůžeme logicky čekat velkou výrobu, i když fouká. Fotovoltaiky budou v listopadu a prosinci vždy vyrábět daleko méně než v letních měsících, ale opět by výroba byla větší, pokud bychom měli větší instalovaný výkon. Nevyužitý potenciál je obrovský," řekl v pátek mluvčí Hnutí Duha Aleš Miklík.
Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo návrh nařízení vlády o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie pro meziresortní připomínkování. Nařízení má stanovit formy podpory či druhy podporovaných zdrojů. Přijetí návrhu je podle úřadu nutné k zajištění rozvoje nových výroben energie z obnovitelných zdrojů a dalších podporovaných zdrojů nebo modernizace současných výroben na energeticky efektivnější. Mají se tím naplnit cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti v období 2021 až 2030.
Miklík uvedl, že pokud ČR využije svůj potenciál, může vyrábět dostatek elektřiny z obnovitelných zdrojů v létě a přebytky ukládat na zimu, například ve formě vodíku. Zmíněný návrh MPO Hnutí Duha podle něj kritizuje. "Aktuální návrh nařízení vlády k zákonu o podporovaných zdrojích například navrhuje podporovat uhelné a plynové teplárny, ale jen pár desítek větrníků a žádnou fotovoltaiku," řekl Miklík.
Návrh MPO kritizuje i Svaz moderní energetiky. Návrh podle něj obsahuje cíle pro rozvoj větrné energetiky nebo kombinované výroby elektřiny a tepla spalováním zemního plynu. I přesto, že ministerstvo průmyslu mohlo navrhnout také cíle pro solární elektrárny, tuto možnost podle svazu nevyužilo. Svaz připomíná, že vláda přitom v programovém prohlášení uvedla, že přispěje k rehabilitaci fotovoltaiky.
"Nová vláda se zavázala k vytvoření takových podmínek, aby byl možný útlum uhelné energetiky v Česku již v roce 2033. Pokud ministerstvo průmyslu nezahrne solární elektrárny mezi podporované zdroje, zříká se tak nejlevnějšího zdroje v našich podmínkách. Přičemž právě solární energetika může přispět k proměně české energetiky," řekl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
S kritikou návrhu ministerstva souhlasí i mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek. V posledním desetiletí se zde obnovitelné zdroje podle něj prakticky nestavěly, s výjimkou střešních instalací fotovoltaických elektráren, které ale mají spotřebu lokální a do statistik energetického mixu se výrazně nepromítají. "Uvidíme, zda toto prokletí zlomí nová vláda a především ministerstvo průmyslu a obchodu pod vedením Jozefa Síkely (za STAN). Současný návrh na minimální podporu obnovitelných zdrojů, a naopak přímé dotace pro uhelné teplárny tímto směrem ale bohužel nejdou," uvedl Hrábek.