Prezident či někteří ministři disponují podle bývalého ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Karla Randáka telefony, u kterých mohou zajistit, že hovory nebude možné odposlouchávat. Prezident Miloš Zeman v neděli Blesku řekl, že Bezpečnostní informační služba (BIS) odposlouchávala lidi z jeho nejbližšího okolí, a protože nemá telefon, odposlechy se týkaly i jeho.
Pokud Zeman používá telefony jiných lidí, je možné, že se v záznamech objevil, v takovém případě však byly smazány, řekl Randák. Vedoucí analytického týmu antivirové firmy Eset Robert Šuman řekl, že u vysoce postavených ústavních činitelů, politiků a dalších osob, kteří mají přístup k utajovaným či důvěrným informacím, je nutné na zabezpečení veškeré komunikace a přenos dat klást větší důraz.
Bývalý šéf civilní rozvědky Randák řekl, že někteří lidé ve státní správě, ministři či prezident mají k dispozici speciální telefony, ze kterých lze vést běžné hovory, ale zadáním kódu či určitým tlačítkem také aktivovat šifrované volání. Rozhovory mezi obdobně chráněnými telefony pak není možné odposlouchávat. "Takhle to ve vyspělých zemích, mezi které se asi bohužel nepočítáme, funguje," konstatoval.
Pokud některý z ústavních činitelů telefon nevyužívá, je to jeho věc. Pokud však prezident pro hovory používá telefony někoho jiného, měl by si dát pozor, s kým hovoří a co do telefonu říká. "Je možné, že bude odposloucháván, pakliže mluví z telefonu pana Nejedlého," řekl Randák. Zeman uvedl, že jeho ekonomický poradce Martin Nejedlý byl jednou z více odposlouchávaných osob. Zpochybnil také to, že by kontrarozvědka měla příslušné soudní povolení. Podle Randáka však BIS povolení jistě měla. "To by si nikdo nedovolil, aby něco takového udělal načerno," míní.
Randák také upozornil na to, že povolení odposlouchávat se nevztahují na osoby, ale na konkrétní telefonní čísla. "Pokud BIS v rámci svých kompetencí požádá o odposlechy a pan prezident je natolik chytrý, že si vezme telefon pana Nejedlého, tak se v odposleších objeví," dodal.
Takový odposlech se však maže, protože se týká takzvané nezájmové osoby, protože neodpovídá příslušnému soudnímu povolení. "Dříve se ty odposlechy nahrávaly na kazety a pak se přepisovaly do papírové formy. Když se to netýkalo zájmové osoby nebo toho problému, kvůli kterému byl odposlech nasazen, tak tam bylo napsáno nezájmový hovor. V současnosti je to vše digitalizováno, teoreticky by se ty nezájmové odposlechy měly vymazávat," řekl.
Šuman řekl, že o správu a ochranu telefonů či počítačů používaných ústavními činiteli a dalšími osobami s přístupem k utajovaným informacím by se měl jednoznačně starat specialista. "Jedná se o prakticky neustálou aktivitu. Při pravidelném používání nechráněných telefonů nebo jiných komunikačních zařízení se podstatně zvyšuje takzvaná potenciální útočná plocha pro útočníky, jinými slovy riziko zneužití roste. Bohužel žijeme v době, kdy lze citlivé informace získat i z tak nevinně vypadajícího zařízení, jakým je telefon," řekl.
Podle šéfredaktora odborného serveru Mobil.iDnes.cz Jana Matury je používání cizího mobilního telefonu vždy rizikové, protože může obsahovat například software pro odposlech. Odposlouchávat lze i ilegálním vstupem do mobilní sítě nebo legální cestou v rámci infrastruktury. "Zabezpečení komunikace přes telefony znamená používat šifrovanou komunikaci na obou stranách, což si dokážu představit u vybraných linek, nikoliv plošně," podotkl Matura.
"Forma a intenzita využívání mobilního telefonu je výsostně soukromá záležitost každého z nás. Pokud však vedle telefonování využívá člověk mobil například také na autorizaci plateb svého internetového bankovnictví, bych byl velmi opatrný využívat k takovým účelům telefony jiných lidí," řekl prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund. Dodal, že vrcholné státní instituce, včetně kanceláře prezidenta, mají k dispozici všechny potřebné prostředky, a to jak technické, tak i finanční, aby komunikaci svých představitelů v případě potřeby zabezpečily na požadovanou úroveň.
