Experti: Jednorázových 5000 Kč chudým nepomůže, efektivnější má být systém dávek

Efektivnější než příspěvek 5000 korun na dítě pro domácnosti s ročním příjmem do milionu korun hrubého by bylo zajištění funkčnosti systému dávek a zvýšení příspěvku na bydlení a přídavků na děti. Jednorázovou podporu získají i rodiny, které ji nepotřebují. Domácnostem v potížích pak výrazně nepomůže. Vyřizování může zahltit úřady práce. Jsou o tom přesvědčeni experti na sociální problematiku i ekonomové.

Na příspěvku 5000 korun na dítě se vláda shodla minulou středu. Nejprve oznámila, že nárok na něj budou mít domácnosti s ročním příjmem do milionu korun čistého. Po třech dnech ministři uvedli, že se jedná o hrubý příjem. Místo téměř všech dětí do 18 let a výdajů 10,5 miliardy budou okruh příjemců i potřebná suma o něco menší. Přesné podmínky má upravit zákon. Návrh ministerstvo práce zatím nepředložilo.

Podle Lucie Trlifajové z Centra pro společenské otázky SPOT je dobré, že vláda nějaké kroky na podporu rodin podniká, nejdou ale dobrým směrem. "Jednorázová podpora dlouhodobě nízkopříjmovým domácnostem nepomůže. Náklady budou mít dál vysoké," podotkla Trlifajová. Větší problém podle ní představuje nefunkčnost systému dávek, která se projevila už za covidu. "Bylo by efektivnější, kdyby systém fungoval pro lidi, kteří to potřebují. Je extrémně složitý a neefektivní. Dávky na bydlení jsou podstřelené ve srovnání s náklady, přídavky na děti jsou nízké. Daleko efektivnější je zacílit podporu na lidi s nižšími příjmy," řekla expertka.

Pro získání dávek se posuzuje čistý příjem. Do něj se započítávají i důchody, rodičovská či podpora v nezaměstnanosti, které se vyplácejí v čistém a nedaní se. Na příspěvky na bydlení mají nárok domácnosti, které za přiměřené bydlení v Praze vydávají přes 35 procent svého příjmu a jinde v republice přes 30 procent. Na dětské přídavky mají nárok domácnosti s příjmem do 3,4násobku životního minima. Samotný rodič s předškolákem má tak měsíčně pod 20 670 korun čistého, samotný rodič se dvěma středoškoláky pod 34 034 korun, oba rodiče s mladším a starším školákem 44 744 korun či oba rodiče se třemi potomky v předškolním a mladším i starším školním věku pod 52 122 korun čistého.

Podle Daniela Hůleho z organizace Člověk v tísni je chystaný příspěvek pro rodiny s čistým příjmem 72 tisíc korun. "Jde o plošnou dávku i pro rodiny, které ji nepotřebují," uvedl Hůle. Míní, že nastavení nedává smysl. Poukazuje na to, že na dávku nedosáhnou samoživitelé či chudé rodiny se studujícími dětmi nad 18 let a větší profit budou mít méně početné rodiny, protože je stejná hranice příjmu u domácnosti s jedním i se třemi dětmi.

Institut pro sociální inkluzi (IPSI) poukazuje na složité vyřizování dávek. Doporučuje ministerstvu práce příspěvek v novém zákoně upravit jako "jednorázovou extra výplatu" přídavku na dítě pro dosavadní příjemce. Jejich příjmy už úřady znají. "Přídavek na dítě je totiž v zákoně o státní sociální podpoře nastaven stejně ostražitě jako příspěvek na bydlení. Na červenec, kdy se opět všichni chudší rodiče na úřadu práce sejdou, doporučujeme si už cíleně připravit formuláře, jimiž si rodiče s využitím stejných dokladů o svých příjmech pro účely přídavku na dítě zároveň požádají o extra částku 5000 korun na dítě," uvedl IPSI. Podle něj by ostatní rodiny, které budou dávku vyřizovat, pak měly raději počítat "s příspěvkem na zimní boty než na vybavení do školy".

Národní rozpočtová rada (NRR) měla podle své předsedkyně Evy Zamrazilové původní návrh podpory rodin před jednáním kabinetu k dispozici. "Týkal se 550 tisíc dětí. Stál by necelé tři miliardy korun. K tomu jsme se vyjádřili pozitivně. Rozhodnutí nás pak překvapilo. Je to téměř plošné opatření. Deset miliard je opravdu příliš velká suma," řekla České televizi Zamrazilová. Podle ní je ale dobře, že je dávka jednorázová a nenavýší výdaje z rozpočtu trvale.

Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera je příspěvek spíše plošný, i když vláda dosud vyzdvihovala nutnost adresné podpory. "Stále by tak dávalo větší smysl návrh ještě mírně přehodnotit a prostředky zacílit více potřebným, protože těm nejohroženějším skupinám nepomůže jednorázový příspěvek dostatečně, naopak jej získá řada relativně nadprůměrně příjmových rodin, které by situaci zvládly i bez něj," uvedl Seidler.

Hlavní ekonom Creditasu Petr Dufek uvedl, že záležet bude na tom, kdy a jak podporu rodiny dostanou. "Samotná cesta k výplatě sociálních dávek totiž není v našem případě obvykle úplně jednoduchá, a tím pádem ani levná," podotkl Dufek.

Podle Kateřiny Smejkalové z Nadace Friedricha Eberta se vláda nejspíš inspirovala v Německu, které ale podporu vyplácí plošně. "V okamžiku, kdy vyšší střední třída do sociálního systému platí, měla by i něco dostávat. I když nemá možná na dávku nárok a je to velkorysé, legitimizuje to v jejích očích sociální systém," míní Smejkalová.