Je třeba urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku, včetně zařazení fotovoltaiky mezi zdroje, které mohou soutěžit o provozní podporu. Ve středu to sdělil Jiří Koželouh z Hnutí Duha v reakci na v úterý zveřejněný plán Evropské komise na snížení závislosti Evropské unie na plynu z Ruska.
Podle Koželouha je důležité například také to, aby bylo zateplení domů dostupné i pro chudší domácnosti, ale i posílení evropské spolupráce v energetice. Jan Freidinger z organizace Greenpeace zmínil i potřebu podpory veřejné hromadné dopravy a plánu transformace teplárenství směrem k OZE.
"Česká vláda by měla zejména akcelerovat rozvoj obnovitelných zdrojů, například zařadit fotovoltaiku mezi zdroje, které mohou soutěžit o provozní podporu. Potenciál snížení závislosti na plynu má také zateplování domů či instalace tepelných čerpadel a kotlů na dřevo či pelety, je však potřeba zpřístupnit podporu i nízkopříjmovým rodinám," uvedl Koželouh.
Ekolog také podotkl, že na obnovitelné zdroje a snižování plýtvání energií je nyní potřeba soustředit maximální kapacity a naopak nedotovat spalování zemního plynu. "V zájmu Česka je také výrazné posílení evropské spolupráce v energetice. Podobně jako u vakcín proti covidu je nutné koordinovat nákup plynu a jeho distribuci v EU, ale hlavně posílit možnosti dovozu levné obnovitelné elektřiny z pobřeží do vnitrozemí," popsal Koželouh. Hnutí Duha už dříve zveřejnilo návrhy opatření k postupnému ukončení závislosti na ruském plynu. Rusko se na dodávkách zemního plynu do unie podle agentury Reuters podílí zhruba 40 procenty.
Freidinger pak navrhl i podporu veřejné hromadné dopravy, včetně slev na jízdné a transformaci teplárenství - konkrétně vznik plánu na teplárenství založeném primárně na obnovitelných zdrojích. Ekolog dále sdělil, že by Česko mělo zrychlit využívání peněz z příslušných evropských fondů a přijmout podpůrná opatření pro lidi a firmy postižené vysokými cenami energií.
Evropská komise (EK) plánuje letos snížit závislost EU na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu "mnohem dříve než v roce 2030". Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii. Za realizaci těchto plánů budou podle prohlášení EK z velké části zodpovědné právě vlády jednotlivých unijních států.
Podle EK by plyn a zkapalněný zemní plyn (LNG) ze zemí jako USA a Katar měl letos nahradit více než třetinu dodávek, tedy 60 miliard metrů krychlových ze 155 miliard metrů krychlových, které EU dostává ročně z Ruska. Do roku 2030 by mohlo pomoci snížit závislost i vyšší využívání biometanu a vodíku. Nové větrné a solární elektrárny by mohly letos nahradit 20 miliard metrů krychlových plynu. Ztrojnásobení kapacity těchto elektráren do roku 2030 by mohlo vést ke snížení spotřeby plynu o 170 miliard metrů krychlových ročně.
Snížení termostatů o jeden stupeň Celsia by podle EK mohlo letos ušetřit dalších deset miliard metrů krychlových plynu. Nahrazení plynových kotlů 30 miliony tepelných čerpadel by pak do roku 2030 mohlo přinést úsporu dalších 35 miliard metrů krychlových plynu, dodává komise.
