Škůdce hraboš z jihomoravských polí zatím nezmizel. Někteří sedláci kvůli tomu ještě zaorávali ozimy, jiní nechali například řepku na poli a čekají, jak bude vypadat na konci zimy.
Už nyní ale někteří vidí, že část hraboši zlikvidovali. Někteří pěstitelé se snažili získat povolení pro plošné rozmetání jedu na hraboše na vybraných pozemcích, získat povolení ale trvá čtvrt roku.
Na jižní a střední Moravě letos zemědělci zaznamenali kalamitní rozšíření hrabošů, kteří sežrali část úrody a ožírali třeba i kořeny stromů v ovocných sadech. V létě kvůli tomu ministerstvo zemědělství schválilo plošnou aplikaci jedu, za pár dní však povolení na popud ministerstva životního prostředí a ochránců přírody odvolalo a nechalo jen možnost trávení v norách.
Zemědělci ještě mohou žádat o výjimku na konkrétní pozemky, s čímž je ovšem podle nich spojeno velké množství administrativy a není jisté, zda povolení dostanou. Navíc Agentura ochrany přírody a krajiny musí nejprve říct, zda plošná aplikace neohrozí sysly a křečky v oblasti. "V našem případě jsme kvůli tomu ani nežádali, protože ležíme v oblasti, kde křečci a sysli jsou," řekl předseda Agrospolu Knínice u Boskovic Ladislav Menšík.
Hraboši ničí pole
Jeho podnik kvůli hrabošovi zaorával 30 hektarů řepky a nasel ji znovu. "Ovšem po 5. září už je malá naděje. Takže jsme ji zaorali ještě jednou a naseli pšenici," řekl Menšík. Dodal, že v ozimech se objevují kruhy, kde řádil hraboš. "Příští týden ještě objedu vojtěšky a trvalé porosty, jak jsou na tom," řekl Menšík.
Jaká bude hraboší populace na jaře, záleží i na průběhu zimy. "Snížit hrabošům množství potravy a tím omezit jejich počty se v praxi nedá. Je potřeba mít zasety meziplodiny pro lepší hospodaření s organickou hmotou a plodiny pro krmení skotu. I plochy po orbě hraboši znovu obsazují z okolních remízků nebo příkopů kolem cest. Myslím, že když děláme přírodě blízká opatření a o přírodu se staráme, že by nám měl ztráty někdo zaplatit a nesnímat ze sebe odpovědnost," řekl ředitel Pooslaví Nová Ves Lukáš Jurečka. Podle něj na ministerstvu panuje dojem, že hraboš už zemědělce netrápí.
Na pozemcích jeho podniku hraboši začali víc škodit až při výsevu ozimů. "Někde sežrali tři, jinde pět procent, ale někde i čtvrtinu rostlin," poznamenal Jurečka.
_480x270.jpg)
