Hyperloop v Evropě? V Nizozemsku vypracovali studii

Z Amsterdamu do Paříže jen za hodinu a půl. Přepravu budoucnosti jménem hyperloop, který v roce 2013 jako první představil Elon Musk, filantrop a zakladatel společnosti Space X, vyvíjejí i v Evropě. Ambiciózní plán představil nizozemský start-up Hardt Hyperloop. Zprávu přinesl server CNN.

Tato společnost si nechala ve spolupráci s provincií Severního Holandska připravit studii, která tvrdí, že cestování hyperloopem by nejen časově výrazně zkrátilo cestování mezi evropskými metropolemi, ale také by přineslo "pozoruhodné ekonomické výhody".

Hyperloop je inovativní způsob moderní dopravy. Pasažéři by cestovali v kapslích podobným tabletovým tobolkám, které by byly poháněny v nízkotlakové ocelové trubici, přičemž rychlost kapsle by mohla dosahovat až rychlosti tisíc kilometru za hodinu.

Studie navrhuje hyperloopové propojení Amsterdamu s dalšími evropskými městy, což by zlepšilo obchodní cesty a posílilo celkovou hodnotu turisticky nejnavštěvovanější provincie Nizozemska. Zpráva uvádí, že do Paříže by se člověk z Amsterdamu dostal za 90 minut, což je oproti cestování vlakem doba menší o více než polovinu a zhruba stejná doba, jakou zabere přímý let. Do Bruselu by to pak hyperloop stihl dokonce pod hodinu.

Tim Houter, generální ředitel a spoluzakladatel společnosti Hardt Hyperloop, už v minulém roce pro CNN řekl, že evropská síť hyperloopu by "poskytla alternativu ke znečišťujícím letům na krátké vzdálenosti". Kapacitně by rozhodně problém neměla. Podle studie by hyperloop dokázal jedním směrem přepravit až 200 tisíc cestujících za hodinu.

Hlavní překážkou ale stále zůstává proveditelnost projektu. Po technologické a bezpečnostní stránce jde stále ještě o koncept, který je v rané fázi. Problémy vyvstávají například v otázkách, nakolik by cestování v kapslích snášeli starší lidé a jak by se dokázala provést rychlá evakuace v případě havárie. V neposlední řadě pak velký problém představují vlády, jež musí dát projektu zelenou a pomoci jej zafinancovat.

Za mořem se výstavbou hyperloopu intenzivně zabývá společnost Virgin Hyperloop One. Ta v roce 2017 provedla dosud největší testování, když v severní části Las Vegas dosáhla její kapsle rychlosti 387 kilometrů v hodině. V minulém roce pak společně s dubajskou firmou DP World získala od vlády v Indii povolení k výstavbě linky mezi městy Bombaj a Púne.