Ministerstvo školství ve středu rozeslalo do škol návod k fungování distančního vzdělávání. Doporučilo v něm učitelům, aby s žáky trénovali používání počítačů a prvků výuky na dálku i při běžném provozu škol. Měli by tak předcházet problému, kdy někteří v případě nutnosti přechodu na výuku na dálku nebudou umět s technikou zacházet.
Ministerstvo již v srpnu školám ve svém manuálu pro tento školní rok doporučilo, aby si pro případ nutnosti výuky na dálku kvůli epidemii covidu-19 stanovily jednotnou platformu a způsob komunikace a zjistily možnosti zapojení dětí. Pokud se kvůli výskytu nákazy ocitne v nařízené karanténě víc než polovina třídy, je výuka na dálku pro učitele i žáky povinná. Tříd v karanténě od začátku školního roku přibývá. Šéf epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví Roman Chlíbek v pondělí v Lidových novinách řekl, že za posledních sedm dní tvoří školy víc než tři čtvrtiny míst, odkud je nákaza hlášená.
Ve čtyřiadvacetistránkovém návodu ministerstvo nyní školy informovalo o již dříve schválených předpisech a svých doporučeních k výuce na dálku. V době uzavřených škol na jaře se podle něj osvědčila zejména kombinace videokonferencí, komunikace pomocí e-mailů, plnění úkolů z učebnic a samostudia. Forma by měla být přizpůsobena věku dětí. Předškoláci by neměli být na videokonferencích déle než půl hodiny jednou až dvakrát týdně. Mladším školákům stačí hodina denně, starším školákům tři hodiny za sebou. Podle školního rozvrhu by se neměli učit on-line ani středoškoláci, za vhodnější úřad považuje tematické bloky delší, než je vyučovací hodina.
Přínos distanční výuky
Distanční výuka může být podle něj přínosná i jako doplněk prezenční výuky. "Proto lze školám doporučit, aby se v rámci svých možností pokusily využívat prvky distančního vzdělávání s podporou digitálních technologií i během vzdělávání ve standardních podmínkách," uvedlo ministerstvo. "Cílem je, aby případný přechod na distanční výuku byl maximálně plynulý a aby distanční způsob vzdělávání fungoval," stojí v materiálu.
Ministerstvo také doporučilo, aby se v případě, kdy jsou v karanténě někteří žáci ze třídy, ale výuka pokračuje prezenčně, učilo co nejvíce venku. Podle úřadu to významně snižuje riziko nákazy a prospívá to zdraví, koncentraci a pohodě dětí. Pokud zůstane ve třídě jen menší část žáků, kteří nebyli v rizikovém kontaktu s nemocí covid-19, mohou se podle návodu zařadit i do jiné třídy.
Na co se má zaměřit výuka?
Výuka na dálku na základních školách by se měla zaměřit hlavně na češtinu, matematiku a cizí jazyky, ve středních školách navíc na oborové předměty. Pokud by nebyla možná praktická výuka, měla by se posílit teorie nebo zajistit on-line firemní vzdělávání. Po ukončení distančního vzdělávání by se pak mělo dělat praktické výuky víc.
Ministr zdravotnictví Roman Prymula ve středu řekl, že uzavření prvního stupně ZŠ nepřichází moc v úvahu. O dalších stupních se podle něj jedná, případná opatření by se ale zřejmě nezaváděla plošně.
Při první vlně epidemie na jaře se školy zavřely 11. března v celé ČR a výuku na dálku zajišťovaly do konce školního roku, i když se od května začaly opět částečně otevírat. Docházka byla dobrovolná. Výuky na dálku se podle průzkumu České školní inspekce v dubnu neúčastnilo 10 tisíc dětí. V základních školách je kolem 960 tisíc dětí a ve středních zhruba 400 tisíc.
_480x270.jpg)