Jednací řád Senátu by se měl přizpůsobit blížícímu se zavedení elektronické podoby Sbírky zákonů a systému tvorby zákonů. Novelu jednacího řádu, kterou předkládá ministerstvo vnitra a která související změny zavádí, v pondělí posoudí vláda.
Pokud ji schválí, dostane ji k projednání Sněmovna. Zavedení elektronické podoby Sbírky zákonů a systému tvorby zákonů schválil Parlament v polovině roku 2016. Plné spuštění bylo naplánováno na počátek příštího roku, Sněmovna ho ale loni odložila na rok 2022.
Součástí každého návrhu nového zákona má být seznam povinností, které by přinesl. Seznam ve formě tabulky má obsahoval i přehled sankcí hrozících při jejich neplnění a přehled rušených povinností. Cílem je, aby se lidé snadněji orientovali v právních předpisech.
Loňská novela se dotkla asi 60 zákonů, které kvůli ní bylo nutné upravit, nedotkla se ale zákona o jednacím řádu Senátu. "Jednací řád Poslanecké sněmovny tedy již byl novelizován a adaptován na změny související s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, jednací řád Senátu však nikoli," uvedlo v předkládací zprávě ministerstvo vnitra.
Větší přehlednost
Podle ministerstva vnitra jde proto o naléhavou změnu, která má technický charakter. Stanoví například, že k pozměňovacím návrhům se bude muset přikládat informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z tohoto pozměňovacího návrhu. Stejně tak se bude přehled přidávat k usnesení senátních výborů, pokud doporučí vrátit návrh nějakého zákona Sněmovně s pozměňovacím návrhem. Pozměňovací návrhy budou existovat pouze v elektronické podobě. V podrobné rozpravě k návrhu senátního návrhu zákona bude možné podávat pouze odůvodněné pozměňovací návrhy.
Návrh přímo stanoví, že návrh senátního návrhu zákona, návrh zákonného opatření Senátu a pozměňovací návrh k návrhu zákona, k návrhu senátního návrhu zákona nebo k návrhu zákonného opatření Senátu se budou zpracovávat a předkládat v elektronickém systému tvorby právních předpisů.
"Projednávání předmětných změn jednacího řádu Senátu je dlouhodobě ovlivněno skutečností, že Senát tyto změny vnímá nikoli pouze v kontextu digitalizace legislativního procesu, ale v širším kontextu Senátem požadovaných změn lhůt a postupů při projednávání návrhů zákonů postupovaných Senátu Poslaneckou sněmovnou," stojí v důvodové zprávě k návrhu. Senátoři například dlouhodobě usilují o prodloužení lhůty k projednání zákonů z nynějších 30 na 60 dnů.
