Poslanci a senátoři by měli zůstat půl roku bez platu. Navrhl to v novele nezařazený poslanec Václav Klaus mladší (Trikolóra). Zákonodárci by tím podle něho vyjádřili solidaritu s lidmi, kterým kvůli koronavirové krizi klesly příjmy a na něž dopadne očekávaná ekonomická krize. Jiní poslanci se k předloze staví rezervovaně, zmiňují i populismus. Není navíc jisté, zda zákonodárci novelu do konce volebního období vůbec projednají.
Zákonodárci by podle návrhu neměli dostávat plat za druhé letošní pololetí, náhrady by pobírali dál. "V krizi, která nás čeká, by měli jít poslanci příkladem," napsal Klaus v důvodové zprávě. Na místě je podle něho i zrušení Senátu a dalších "zbytečných částí státu". Činnost zákonodárců by se podle Klause měla změnit tak, že by se scházeli jednou za měsíc a jinak by se věnovali svému původnímu povolání.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan míní, že je namístě mluvit o solidaritě poslanců a senátorů a rozhodnout o úpravě platů podle negativního vývoje ekonomiky. "Ale nepobírání platů půl roku je absolutně populistický výkřik. Poslanectví je mou jedinou prací, nemám pašalíky v žádných správních či dozorčích radách, nemám jiné zaměstnání, nejsem sběrač funkcí," řekl ČTK.
"Nečekali jsme na návrh Václava Klause a začali jsme pomáhat ihned po vypuknutí pandemie, protože podle nás v podobných situacích platí více než kdy jindy, že kdo rychle dává, dvakrát dává," komentoval předlohu šéf lidoveckých poslanců Jan Bartošek. "Chceme i nadále pokračovat v pomoci lidem a institucím, kde si sami rozhodujeme, kam naše pomoc včetně peněz směřují," dodal.
Předseda SPD Tomio Okamura poukázal na to, že hnutí už dřív navrhovalo zamrazení platů politiků do příštího roku, poslanci ostatních stran návrh zamítli. "Budeme to nadále prosazovat," řekl.
Klausovu předlohu nejprve posoudí vláda, má na to měsíc. Vzhledem k tomu, že předkladatel Sněmovně nenavrhl její zrychlené schvalování už v prvním čtení, je prakticky jasné, že do července účinná nebude, byť by ji Parlament přijal. Vzhledem k množství návrhů zákonů a novel, které ve Sněmovně nyní jsou, je spíše možné, že se zákonodárci k předloze vůbec nedostanou a s koncem volebního období takzvaně spadne pod stůl.
Základní měsíční plat poslance a senátora letos činí 90.800 korun hrubého. Například předsedové obou parlamentních komor si přijdou měsíčně na 243.800 korun a šéfové parlamentních výborů, komisí a delegací na 127.800 korun.
