Pod hlavičkou Fridays For Future proběhne v Praze další stávka za klima, kterou organizuje skupina středoškoláků a středoškolaček. Přidávají se tak k světoznámé švédské aktivistce Gretě Thunbergové a mnohým dalším. Klimatolog, geolog a spisovatel Václav Cílek však upozorňuje, že složité problémy nemají nikdy jednoduché řešení. V rozhovoru zároveň uvedl, že klimatické změny mohou skončit sociální bouří nebo dokonce revolucí.
V Praze proběhne další stávka středoškoláků za klima. Podle organizátorů by měli "politici neprodleně začít usilovat o snížení emisí skleníkových plynů, které jsou podle vědců příčinou měnícího se klimatu". Je to pravda?
Složité problémy nemají nikdy jednoduché řešení. Desítky let se tady zaspalo, přitom jsme mohli fungovat na mnohem mírnější bázi. Naše civilizace funguje podobně jako D1, tedy že se o ni desítky let nestaráte a potom se z toho můžete zbláznit. Klimatická změna má dvě základní složky. První je reálná, tedy to, co se skutečně děje. Následně složka strachu, který se přesouvá do sociální sféry a musí na to reagovat politici.
Vyplývá z toho to, že do budoucna bude zapotřebí přecházet na nějaký nízkoemisní život. Toho se dá docílit kombinací jaderné a solární energetiky. V tuto chvíli to vypadá jako nejlepší řešení. Cesta k jaderné energetice však trvá pětadvacet let, není to jednoduchá záležitost. Hodně se mluví o malých jaderných elektrárnách, to znamená za každým větším městem jedna. Tady však narážíme na bezpečnostní kritéria.
Co dalšího významně přispívá ke změně klimatu?
Máme tady tři velké procesy, které mohou mít zhoubné dopady. První je zvýšení teploty, což znamená, že se jinak ohřívá oceán a jinak pevnina. Když dochází k velkým změnám tepoty na velkých plochách, tak se mění směry větrů a potom prší jinak a jindy. Druhá součást změny jsou dusičnany a fosforečnany ve vodách a v půdách. Dochází k takzvané nitrifikaci, která rozvrací celé mikrobiální týmy. U nás na pevnině se to pravděpodobně nejvíce projevuje oslabením lesa. Zdroje dusičnanů a oxidu dusíku pochází ze spalovacích strojů, tedy automobilů a syntetických hnojiv, na kterých závisí více než polovina produkce našich potravin. S tím jde udělat velmi málo. Možná spalovacími motory, ale nepůjde o rychlé změny.
A třetí proces je acidifikace oceánu, to znamená kyselost. Když je více oxidu uhličitého ve vzduchu, tak vzniká více kyseliny uhličité, která má tendenci rozpouštět látky schránky. Ještě předtím, než je rozpustí, tak často napadá buď tvorbu enzymů u mořských organismů, nebo jejich sexuální reprodukci. Acidifikace oceánu může způsobit, že oceán, který dnes odebírá lidmi vytvořený oxid uhličitý, tak ho začne uvolňovat.
Na Gretu Thunbergovou se valí vlna kritiky ze všech stran. Co si o jejím počínání myslíte?
Představte si, že vám vstoupí do politiky čtrnáctileté děti a zároveň budou pokračovat klimatické změny, které způsobí zdražení cen energií a potravin. Těm dětem v pětadvaceti dojde, že se nebudou mít tak dobře, jak předpokládaly, protože se zvýší mandatorní náklady. Co budou dělat? Budou hodně naštvané.
Mnoho lidí odmítá cestovat letadlem nebo jíst maso. Je to skutečně cesta k záchraně planety?
Není to cesta k záchraně planety, ale je to cesta ke zpomalení zhoršující se situace. Co se týče masa, tak ten dopad na oxid uhličitý doopravdy není tak velký, ale určitě je lepší, abychom jedli masa méně. I kvůli našemu zdraví. Cesta vegetariánství je dobrá cesta, ale planetu to nespasí. Důležité je, aby to nebylo moc rychlé a náhlé. Spíše pomalá, vytrvalá a dlouhodobá změna.
A cestování letadlem?
Letadla spotřebovávají obrovské množství oxidu uhličitého. Nezačneme teď asi jezdit do New Yorku na kole, ale spíše si říct, že tam nepojedu třikrát, ale dvakrát. My všichni hledáme způsob, jak si udržet svůj styl života a mít pocit, že tu planetu zachráníme, ale to nejde. Cesta je mít méně věcí, ale kvalitních. To je třeba hnutí 40 věcí mezi mladými lidmi. Všechno v sobě obsahuje energii. Například výpočet virtuální vody, což můžete spočítat třeba na kilo bavlny. Lze tedy přepočítat jak lidské aktivity, tak výrobky na emise.
Omezení konzumního života má tedy podle vás smysl?
Ano, určitě mají smysl, ale když to uděláte ze dne na den, tak vám zkrachuje ekonomika a reklamní agentury. Proto se trochu bojím rychlých řešení.
Globální oteplování je dalším velkým tématem. Je skutečné?
Pro Prahu je prognóza ohledně zvýšení teploty pro rok 2050 o 1,8 stupně, ale v červenci a v srpnu až o 5 až 6 stupňů. Když máte vyšší teplotu, tak máte vyšší rychlost reakcí. Když máte ve vzduchu mnoho dusíku, tak vám najednou vzniká chemický koktejl, který rychle reaguje a způsobuje neplodnost a poškození vývoje lidského mozku. Profesor Šrám prováděl měření oxidu dusíku v Praze a na některých místech jsou ta čísla naprosto zoufalá. Vyšší teplota ve městech neznamená jenom to, že je nám nepříjemně, ale také například roste počet alergií, protože roste množství chemických reakcí.
Jaké odhadujete budoucí vývoj?
Pokud budou klimatické změny pokračovat a způsobí utrpení lidí nebo zhoršení materiálních podmínek, tak to skončí velkou sociální bouří. Já bych se nebál ani slov, že to skončí světovou revolucí. Je na to zaděláno. Ta změna není jenom klimatická, ale týká se i robotizace. A dynamická období nejsou šťastná.
_480x270.jpg "Jak to dopadlo!?")
