Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček se zastal vlastníka pozemku, po němž úřad po osmi letech žádal zaplacení poplatku za zhodnocení pozemku, aniž by mu poplatek vyměřil. Křeček uvedl, že pokud úřad v průběhu tříleté lhůty od vzniku poplatkové povinnosti nepodnikl žádné kroky, aby poplatek vyměřil, nemůže nyní žádat jeho uhrazení. Ombudsman to v úterý uvedl na svém webu.
Na veřejného ochránce práv se obrátil vlastník pozemku s rekreačním objektem, protože nesouhlasil s místním poplatkem za zhodnocení stavebního pozemku. Uvedl, že obec v jejich zahradní čtvrti před lety vybudovala vodovod a kanalizaci a po vlastnících chtěla zaplatit místní poplatek za zhodnocení jejich pozemků. Poplatek nezaplatil.
Ombudsman zjistil, že v roce 2011 nabyl právní moci kolaudační souhlas k dotyčné stavbě vodovodu a kanalizace a tímto dnem začala plynout tříletá lhůta pro stanovení poplatku. Z podkladů stěžovatele ale nevyplývalo, že by mu úřad vyměřil nezaplacený poplatek platebním výměrem, ani že by kdykoli činil úkony směřující k vyměření poplatku. Přitom po stěžovateli úřad ještě v roce 2019 požadoval zaplatit poplatek více než 40 tisíc korun a informoval stěžovatele, že může poplatek zvýšit až na trojnásobek.
Ombudsman uvedl, že podle daňového řádu vzniká poplatková povinnost okamžikem, kdy nastaly skutečnosti, které jsou předmětem poplatku, což je v tomto případě zhodnocení pozemku na základě kolaudace stavby vodovodu či kanalizace. Poplatek za zhodnocení pozemku je jednorázový. Pokud jej poplatník nezaplatí, má úřad tři roky na to, aby mu vyměřil nedoplatek, který by pak mohl vymáhat.
"Úřad nemůže vyžadovat úhradu místního poplatku od žádného vlastníka pozemku, nejen od stěžovatele, pokud v rámci tříleté lhůty nepodnikl kroky pro stanovení poplatku," uvedl Křeček.
Ombudsman upozornil příslušný úřad, že pokud poplatník neuhradil poplatek řádně a včas, musí mu ho správce daně vyměřit rozhodnutím. Úřad podle Křečka uznal námitky a přislíbil, že po stěžovateli poplatek nebude dále vyžadovat.
_480x270.jpg "Česká tajenka")
