Křesťanům začínají hlavní tři dny Velikonoc

Se čtvrtečním večerem přichází pro křesťany takzvané velikonoční triduum, které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Končí jím svatý týden, poslední postní týden před Velikonocemi. Zelený čtvrtek je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. Při večerních mších se v kostele myjí nohy vybraným mužům a někde také také i ženám, jako to dělal Ježíš apoštolům. Má to připomínat Kristovu pokoru.

Modlitby v kostelích nejen v Česku budou letos směřovat po dvou letech modliteb za konec pandemie k Ukrajině a k ukončení utrpení jejích obyvatel. Představitelé evropských křesťanských církví zaslali dopis prezidentům Ruska a Ukrajiny Vladimiru Putinovi a Volodymyru Zelenskému, v němž vyzývají k velikonočnímu příměří na Ukrajině od půlnoci 17. dubna do půlnoci 24. dubna.

"Příměří by bylo přínosem i pro všechny občany obou zemí, kteří by si mohli oddechnout od znepokojivé nejistoty o životy svých blízkých, kteří buď bojují v konfliktech, nebo jsou jimi postiženi," uvedli předsedové Komise biskupských konferencí Evropské unie a Konference evropských církví.

Český název Zelený čtvrtek navazuje na německé lidové pojmenování Gründonnerstag, které je pravděpodobně odvozeno ze zkomolení záměnou staroněmeckého greinen (plakat) s grün (zelený). Ve čtvrtek naposledy zazní kostelní zvony, pak umlknou až do Bílé soboty, protože symbolicky odlétají do Říma. Místo zvonů se ozývají klapačky a řehtačky.

Večerní mše se ve čtvrtek konají v mnoha pražských kostelích včetně katedrály sv. Víta, kde ji bude celebrovat pražský pomocný biskup a generální vikář pražské arcidiecéze Zdenek Wasserbauer. V kostele Nejsvětějšího Salvátora mši na památku poslední večeře Ježíše s apoštoly povede Tomáš Halík. Mše bude také třeba v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech.

K dalším bohoslužbám se budou věřící scházet během nadcházejícího třídenní, které v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku. Obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti - vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.

Velký pátek je dnem přísného půstu i připomínky Ježíšovy křížové cesty a ukřižování. Neslaví se mše svatá, konají se namísto toho obřady uctívání kříže. V katedrále sv. Víta obřady od 18.00 povede biskup Václav Malý.

Na Bílou sobotu si věřící připomínají Ježíšovo přebývání v hrobě. Večer po setmění se už slaví vigilie, tedy noční bdění a modlitby, jež jsou přípravou na nedělní slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Při této mši se světí oheň a svíce, které se říká paškál, čtou se biblické pasáže o dějinách vykoupení, rozeznívají se zvony i hudba, světí se voda a uděluje svátost křtu čekatelům. Ve svatovítské katedrále začne vigilie ve 20.30, celebrovat ji bude biskup Wasserbauer.

V neděli se již slaví mše v radostném duchu, připomíná se nejdůležitější událost křesťanské víry, kdy mrtvý Ježíš vstal z hrobu k novému životu, a tím zničil hřích a smrt.