Zemědělské družstvo Klapý zkraje roku vykácelo třetinu jabloňových sadů v Českém středohoří. Kvůli nízkým výkupním cenám se jablka nevyplatí pěstovat. Na podzim očesali čtvrtinu úrody, zbytek jablek spadl. Na místě sadu pod hradem Hazmburk bude růst tráva. Z osmi hektarů zmizely také třešně, nebyl o ně zájem. Řekl to ředitel družstva Otakar Šašek.
Družstvo v Klapý vybudovalo kompletní zázemí pro sklad ovoce. Prostory jsou chlazené, do boxů s řízenou atmosférou se vejde 450 tun ovoce. Jablka vypadají na jaře jako v okamžiku sklizně. "Uskladnili jsme zhruba 130 tun jablek, to je tolik, kolik dokážeme prodat u nás, vše ostatní by produkovalo ztrátu. Elektřina na provoz boxů je drahá," uvedl Šašek.
V minulých letech se ztráta z ovocnářství, které do loňska zahrnovalo 62 hektarů sadů, v družstvu pohybovala podle ředitele mezi dvěma a čtyřmi miliony korun. Situace se výrazně zhoršila v roce 2022, roční ztráta se prohloubila na 5,7 milionu korun. "Bylo to způsobeno tím, že byla poměrně dobrá úroda třešní, velkou část jsme ale vůbec neočesali, nebyl o ně zájem a nedokážeme sehnat dostatečný počet lidí na česání. Předpokládali jsme, že u jablek to bude lepší, ale nebylo," uvedl Šašek. Loni poprvé si mohli zájemci sami očesat jablka. Tímto způsobem se prodalo 45 tun. Zadarmo v rámci samosběru poskytlo družstvo úrodu litoměřické potravinové bance. "Co si načesali, bylo jejich," řekl.
Výchozí cena pro pěstitele je podle Šaška osm korun za kilogram, k tomu se pak připočítává částka za papírové bedny a další obaly. "Za takovou cenu nejsme schopni to dělat, potřebovali bychom 12 až 14 korun za kilogram, abychom byli alespoň na nule," uvedl ředitel. Poláci, kteří mají jiné podmínky, jsou schopni i za tuto cenu jablka prodávat. Úroda byla loni velká a Polsku se zavřela odbytiště na Ukrajině, v Bělorusku a Rusku. Na trh do Německa a Nizozemska se Poláci nedostanou, proto podle Šaška míří do Česka, na Slovensko, do Maďarska.
Před covidem pro jablka jezdili lidé, kteří je poté prodávali na farmářských trzích. To se ale koronavirovou pandemií zastavilo a už neobnovilo. Družstvo chtělo spolupracovat s Ústeckým krajem, který zřizuje školy, domovy pro seniory a prostřednictvím Krajské zdravotní sedm nemocnic. Jednání zkrachovala podle Šaška na tom, že dodat je družstvo schopno jen omezený sortiment, mezi který nepatří banány ani citrusy. Děti tak ve školách dostávají nadále i jablka třeba z jiného světadílu.
O kvalitě jablek z Litoměřicka jsou přitom přesvědčeni nejen zaměstnanci družstva. Do prodejny pod zříceninou hradu Hazmburk jezdí lidé z okolí, ale i z Prahy, Chomutova, Mostu. "Přijel jsem si pro český jablka. Jezdíme celou sezonu. Vyplatí se koupit je tady, než doma pěstovat, a navíc jsou chuťově vynikající," řekl Pavel Krátký z Třebenic. V nabídce je deset odrůd, prodej je po bedýnkách, v jedné je 13 kilogramů jablek. Kilogram vyjde zhruba na 20 korun, za polovinu lze koupit ta, která neodpovídají velikostí nebo vhledem standardu. Podle prodavačky Ivany Tobiškové jezdí zájemci od podzimu až do května. "Kdo ochutnal, většinou se vrátí," podotkla. Svou roli nyní podle Šaška hraje cena pohonných hmot. "Lidé počítají, zda se jim vyplatí jezdit až k nám," podotkl.
Na jedné straně obchodu je jabloňový sad se závlahou, kde se nyní zastřihují stromky, na druhé je pod Hazmburkem prázdná plocha. Vytahat 14 hektarů jabloní a osm hektarů třešní bylo pro ovocnáře smutným úkolem. "Nechtěli tam ani jít. Těm stromům nic nebylo, ale nešlo to jinak. Ponechali jsme sady, kde máme moderní kapkovou závlahu. Zmizely jabloně ve svahu," uvedl Šašek.
V okolí chybí zpracovatelský závod, proto jablka skončila na zemi. Sady v Českém středohoří ale podle Šaška zcela nezmizí, jen jich bude méně, pokud se něco nezmění. Vláda nedávno oznámila, že chce prověřit ceny u zemědělců, potravinářských podniků a obchodních řetězců. Cílem je zjistit výši obchodní přirážky jednotlivých sektorů. Ovoce je jedinou zemědělskou komoditou, u které ceny v uplynulém období klesly.
