Česká republika je v robotizaci pracovní síly nad světovým průměrem. Na 10 tisíc zaměstnanců v tuzemsku připadá 101 robotů, zatímco světový průměr činí 74. Výrobní náklady robotů se snižují tak dramaticky, že v některých odvětvích jsou nižší než náklady na lidskou práci. Na on-line konferenci Fórum zaměstnanosti to v úterý řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Nelze ale podle ní investovat pouze do strojů, ale naopak především do lidí. "Investice do zaměstnanců je jedním ze způsobů, jak se dostat z krize a zároveň i z pasti levné práce," uvedla. Stěžejním faktorem zlepšení situace na trhu práce bude podle ní adaptace na novou situaci.
Automatizace podle různých studií vysoce ohrozí během následujících 20 let deset až 50 procent pracovních míst, upozornila Maláčová. "Poslední dobou se ukazuje, že automatizace nezaměstnanost v krátkodobém horizontu výrazně nezvýší. Pracovní trh ale musí být dostatečně flexibilní a zaměstnanci ochotní se přizpůsobit," dodala.
V dlouhodobém horizontu automatizace podle ní povede k tomu, že zaniklá pracovní místa nahradí nová. Největší pravděpodobnost ztráty práce budou mít v ČR lidé pracující ve fabrikách, v potravinářství, ve skladech, ale také právníci nebo úředníci. "V Americe i Číně můžeme vidět, že o práci přichází houfně lidé na takzvaných startovacích pozicích, tedy ti, kteří pečou burgery ve fastfoodech nebo balí zboží ve skladu," poznamenala.
Studie ekonomů Bloomberg Economics ukázala, že pokrok v automatizaci ohrožuje významný podíl pracovních míst v sektorech, které se téměř čtvrtinou podílejí na celosvětové zaměstnanosti. Vysokému riziku, že jejich pracovní místo zruší právě robotizace, čelí až 800 milionů lidí. Mezi nejvíce ohrožené patří pracující v šesti arabských státech kolem Perském zálivu, ale i v České republice, na Slovensku a v Japonsku.
V nejvíce ohrožených zemích je mnoho pracovních míst, která se zabývají jednoduchou a rutinní činností, kterou mohou nejsnadněji nahradit stroje, nebo místa, u kterých zaměstnavatelé spoléhají na levnou pracovní sílu. Příkladem může být administrativní podpora v Japonsku nebo provoz továren v zemích střední Evropy, uvedla studie.