Vláda se nedohodla na změně ošetřovného při výuce na dálku či karanténě kvůli koronavirové nákaze. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by úprava mohla ohrozit ekonomiku. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) je naopak potřebná. Šéfky resortů financí a práce to řekly na tiskové konferenci po jednání kabinetu.
Ministerstvo práce navrhlo, aby se ošetřovné vyplácelo po celou dobu karantény či výuky na dálku na děti do 13 let. Nyní se poskytuje zaměstnancům z nemocenského pojištění 60 procent základu příjmu na děti do deseti let po devět dnů, samoživitelkám a samoživitelům na školáky do 16 let pak až 16 dnů. Od jara do konce června v první vlně epidemie rodiče pobírali na děti do 13 let 80 procent základu výdělku. Zvýšení dávky Maláčová teď nenavrhuje.
"Neprosazujeme plošná opatření z jara. Měli bychom reagovat na lokální ohniska. Navrhujeme krizové ošetřovné, aby se rodiny s dětmi neocitly bez příjmů, pokud školy či třídy budou zavírány či děti nebudou do školy moci docházet," řekla ministryně práce.
Podle Schillerové na jaře byly pro upravené ošetřovné důvody. Ministryně financí řekla, že nyní je proti úpravě dávky. "Musíme podporovat především ekonomiku, aby lidé chodili do práce," uvedla Schillerová. Podle ní by případný výpadek pracovnic či pracovníků, kteří by zůstali se školáky doma, mohl chod ekonomiky ohrozit. Negativně by mohl dopadnout třeba na zdravotnictví či školství, kde pracuje mnoho žen s dětmi, podotkla ministryně financí. Připomněla, že už na jaře si někteří zaměstnavatelé stěžovali na to, že jim v práci chyběli lidé.
Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) tento týden řekl, že uzavření prvního stupně základních škol nepřichází v úvahu. Zmínil právě dopady na zdravotnictví kvůli případnému nedostatku personálu.
Celkové výdaje na upravené ošetřovné do konce školního roku ministerstvo práce spočítalo na 650 milionů korun. Pro výpočet použilo dvoutýdenní karanténu. Ta se od září zkrátila na deset dní. Ošetřovné se vyplácí z nemocenského pojištění. Kvůli plošnému uzavření škol se výdaje na dávku letos ve druhém čtvrtletí meziročně zvedly zhruba patnáctkrát. Činily 7,06 miliardy korun. Systém nemocenské se dostal do největšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Schodek na konci prvního pololetí dosahoval zhruba 13 miliard.