Mejstřík: Děti dnes o komunismu vědí málo

Pro Martina Mejstříka, který byl výraznou studentskou osobností listopadu 1989, skončila sametová revoluce zvolením Václava Havla prezidentem.

Osobnost, která by mohla být výrazným prezidentským kandidátem, v nynější společnosti nevidí. Elity podle něho český národ pozbyl v důsledku nacistické a komunistické totality a mladé ještě nedorostly. Přesto je rád, že zažil konec totality a že k jejímu pádu mohl přispět.

"Představoval jsem si ale, že špičky komunistického režimu bude soudit mezinárodní tribunál podobný tomu v Norimberku. Taky jsem věřil, že všechno půjde nějak rychleji, že Západ do pěti let doženeme. Teď už vím, že ani 40 let asi nebude stačit," řekl Mejstřík.

Letošní 17. listopad znovu prožije na Václavském náměstí v Praze, kde by měl v rámci oslav promluvit. Prahu ale před deseti lety definitivně vyměnil za Vysočinu. Chová zvířata a rád by měl ze svého statku místo, kde dál žijí venkovské tradice.

Občas přednáší na školách. "Děti jsou hodně vnímavé. Opravdu je to vtáhne. Je ale vidět, že rok 1939, 1948 nebo 1968 je pro ně asi tak vzdálený, jako bitva na Bílé hoře," řekl Mejstřík. Z dotazů, které dětem klade, je podle něho patrné, že výuka nejnovějších dějin ve školách vázne. "Je to s podivem, ale dětí, které o době komunismu něco vědí, je málo, jen jednotlivci. Školy ani rodiče se moc nevyznamenali," řekl. Změnu ve školství se snažil prosadit v době, kdy byl mezi lety 2002 a 2008 senátorem. "Snažil jsem se ministryni Petru Buzkovou (ČSSD) přesvědčit, aby se na poválečné dějiny kladl větší důraz, aby k tomu ministerstvo školy víc motivovalo. Vůle tam ale tehdy nebyla žádná," poznamenal.

Práce v Senátu oddálila jeho odchod na venkov, kde si podle svých slov plní klukovské sny. "Bydlím na statku, který zabavili komunisti. Zničili ho a zplundrovali. Nakonec ho chtěli srovnat se zemí, ale už to nestihli. Snažím se ho zachránit a vybudovat tam místo, které by fungovalo tak, jak vesnice dřív žily. Což není jednoduché. Překvapilo mě, jak moc se vesnice opravdu vesnickému způsobu života vzdálila," řekl.

Kromě funkce senátora má za sebou sedmapadesátiletý Mejstřík také zkušenosti s prací pražského zastupitele. Současné vedení Prahy podle něho vykročilo správným směrem, například při odmítnutí sesterské smlouvy s Pekingem. "Zaplať pánbůh za to. Je to důsledek posledních komunálních voleb, kdy se tam (do vedení města) dostali přeci jen rozumní lidé, a věci, nad kterými zůstával rozum stát, se začínají měnit," řekl.

Návrat do politiky Mejstřík neplánuje. Reálnou nabídku dostal před časem jen od hnutí ANO. Nevyužil ji. "V té době ještě byli v ANO lidé, kteří tam snad byli omylem, protože Babišovi uvěřili. Ani nevím, jestli tam ten člověk, který mě oslovil, ještě je. Myslím, že asi ne," poznamenal.

Konzervativní hodnoty, které vyznává, podle něho zdevastoval Václav Klaus a ODS. Mejstříkovu důvěru teď mají spíš mladší politici. Proto mu i v poslední prezidentské volbě nejvíc vyhovoval kandidát Marek Hilšer. V druhém kole volby podpořil Jiřího Drahoše. Tip na osobnost, která by byla dobrým kandidátem na příštího prezidenta, nemá. "Jsem na vesnici, která má 300 obyvatel, je daleko od Prahy, kam nejezdím často, a dění sleduji jen tak jedním okem. Nechtěl bych proto někomu ublížit, třeba nějaké osobnosti jsou, ale já je nevidím," řekl.

Jak prožíval pád komunismu, popsal Mejstřík v knize, která pod názvem Deník: řekněte jim, že sametová...vyšla poprvé v roce 2014. Její druhé vydání je staré několik dní. Až na předmluvu je shodné s původním textem. "Nechtěl jsem nic doplňovat. Myslím si, že už jsem řekl dost," řekl.