Ministerstvo spravedlnosti chystá změnu občanského zákoníku, která by nekalým prodejcům zboží či služeb řadu let přezdívaným "šmejdi" zpřísnila uzavírání obchodů po telefonu.
Pokud by podnikatel telefonicky kontaktoval spotřebitele, musel by mu svoji nabídku ještě poté doručit v textové podobě. Smlouva by byla uzavřená až v okamžiku, kdy by spotřebitel odeslal stejnou formou svůj souhlas. Na čtvrteční konferenci Šmejdi a jejich byznys, která se konala ve Sněmovně, to řekla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).
Šmejdi je název dokumentu z roku 2013, který mapoval praktiky nekalých prodejců. Šlo o předváděcí prodejní zájezdy, na kterých pořadatelé někdy i agresivními praktikami vnucovali zákazníkům předražené zboží.
Telefonický způsob uzavírání smluv se v praxi podle Benešové velmi často zneužívá, a to hlavně vůči seniorům. Počet takovýchto případů navíc roste. "Byla bych proto ráda, kdyby vláda změnu zákona předložila Sněmovně do konce roku," uvedla. V debatě se s dalšími řečníky shodla na tom, že obzvláště zranitelnou skupinou ze strany nekalých obchodníků jsou senioři.
Podání hromadných žalob
Jako další nástroj proti nekalým prodejcům vidí možnost podávání hromadných žalob, kterou nyní připravuje ministerstvo. Nástrojem může podle ní být i rušení neaktivních obchodních společností. Umožnit ho má rozsáhlá novela zákona o obchodních korporacích, která je nyní ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Rušení firem může zabránit tomu, aby tyto společnosti sloužily jako bílí koně pro nekalý byznys.
Ředitel a zakladatel organizace Život 90 Jan Lorman vidí důvod, proč se terčem šmejdů stávají hlavně starší lidé, například v tom, že senioři jsou víc osamělí. Mají málo mezilidských vztahů, ztrácejí smysl života. "Umírají kamarádi, umírají blízcí, zůstáváme sami," popsal. Jsou také submisivní a méně asertivní. Často se také nechtějí přiznat k tomu, že se stali obětí podvodu.
Obezřetnost při podpisu
Činnost "šmejdů" se z různých prodejních předváděcích akcí rozšířila například do energetiky. Ředitel Odboru sporných a schvalovacích řízení Energetického regulačního úřadu Miroslav Rottner řekl, že na jeho úřad se ročně obrací kolem 13 až 15 tisíc lidí, přičemž zhruba desetina až pětina tak činí kvůli problémům s nekalými obchodníky. Poznamenal, že většina spotřebitelů se v této oblasti neorientuje. Jediná šance v současném legislativním stavu je podle něj obezřetnost. Člověk by neměl podepisovat nic, o čem není stoprocentně přesvědčený, že ví, co podepisuje, dodal.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) řekl, že jeho úřad chystá novelu energetického zákona, kde bude nový druh podnikání nazvaný zprostředkovatelská činnosti v energetice. Licence bude udělovat Energetický regulační úřad a zákon stanoví přesné podmínky. Ministerstvo chystá i další změny, například úpravu možností odstoupení od smlouvy.
Havlíček také řekl, že Česká obchodní inspekce uložila v roce 2018 klasickým šmejdům, jak je nazval, 15 pokut za celkem 4,7 milionu korun. Ale ještě v roce 2014 to bylo 260 pokut za celkem 29 milionů. "Ten tlak zabírá a určitý efekt to má," dodal.
_480x270.jpg "Česká tajenka")
