Ministerstvo: Neúspěšnost nových studentů na VŠ se při pandemii loni mírně snížila

Epidemie covidu-19 a přechod vysokých škol na výuku na dálku v minulých semestrech zásadně neovlivnily studijní neúspěšnost posluchačů v prvních ročnících. Podíl neúspěšných se po vypuknutí epidemie v akademickém roce 2019/2020 snížil z předchozích 35,3 procenta na 33,4 procenta. Na konferenci Dny vzdělávací činnosti vysokých škol to v pátek řekl Šimon Stiburek z odboru vysokých škol na ministerstvu školství. Podle průzkumu ministerstva hodnotili studenti svou zkušenost s distanční výukou spíš pozitivně, i když pro dvě třetiny bylo studium časově náročnější než dřív. O výsledcích průzkumu informovala  Adéla Řezaninová z tiskového oddělení ministerstva.

Podle Stiburka se míra neúspěšnosti poprvé zapsaných na vysokých školách před epidemií pohybovala kolem 36 procent a v posledních letech postupně mírně klesala. Po vypuknutí pandemie v roce 2020 na většině škol dál klesla o jeden až pět procentních bodů, řekl. Z průměru se vymykají dvě školy, z nichž na jedné neúspěšnost stoupla o 37 procent, a naopak na druhé klesla o 28 procent, uvedl. O které školy jde, nechtěl uvést.

Statistiky z posledního akademického roku podle něj zatím nejsou uzavřené. Za první semestr 2020/2021 skončilo neúspěšně 20,2 procenta nových studentů. V prvním semestru předchozího roku to bylo 19,8 procenta a v akademickém roce 2018/2019 před vypuknutím epidemie koronaviru 20,8 procenta, vypočetl.

Průzkum ministerstva školství ukázal, že studenti byli s připraveností škol na výuku na dálku a se způsobem jejich komunikace ve vysoké míře spokojení, sdělila Řezaninová. Spokojenost s přístupem školy vyjádřilo také zhruba 90 procent akademických pracovníků. Průzkum se konal letos od 20. června do 16. července a dotazníky v něm vyplnilo 23 256 studentů a 4597 akademiků.

Mezi nejčastější druhy podpory studujících ze strany vysokých škol se v uplynulých měsících podle zjištění úřadu řadila úprava studijních podmínek, prodloužení semestru, psychologická podpora či zprostředkování kontaktu s ostatními spolužáky. Kolem 45 procent studentů kvůli epidemii deklarovalo zhoršení fyzického zdraví a 55 procent narušení psychiky. Finanční situace se při výuce na dálku ztížila 27 procentům posluchačů, u 70 procent zůstala stejná, nebo se dokonce zlepšila.

Tři čtvrtiny vysokoškolských pedagogů v průzkumu uvedly, že se jejich připravenost k distanční výuce postupně zlepšila, i když podle zhruba poloviny akademiků pracovali studenti hůř než při prezenčním vzdělávání. Pozitivně hodnotili vyučující pomoc škol při zajištění vybavení, kurzů práce s technikou nebo úpravu pracovních podmínek. Naopak nedostatky vnímali v případě psychické a finanční podpory či ocenění za aktivní přístup.

Na 26 veřejných a 31 soukromých vysokých školách studovalo podle statistik ministerstva školství v uplynulém akademickém roce 299.396 lidí.