Desátá léta 21. století - doba, která je v paměti ještě čerstvá, a většina událostí jako by se stala jenom včera. Bylo jich opravdu hodně a mnohé z nich svým významem přesahují až do budoucnosti. Jaké to tedy bylo? A máme se opravdu tak skvěle?
Rozdělení české společnosti na dva nesmiřitelné tábory se jen prohloubilo. Na jedné straně takzvaní sluníčkáři, pravdoláskaři, havloidi či Pražská kavárna, na straně druhé čtenáři konspiračních webů, ruští trolové, čínští agenti, patriotičtí domobranci, vysloužilí komunisté či voliči Babiše a Zemana. Svoboda projevu, která byla jedním z hlavním cílů sametové revoluce, zmírá pod nenávistnými útoky a snahou o umlčení ideových protivníků z obou stran. Demokracie je v Čechách i po třiceti letech stále v plenkách.
ANO i ne
Na zvětšení propasti zastánců odlišných názorů se podílelo i zvolení Miloše Zemana prezidentem, jehož osobnost je pro většinu jeho odpůrců naprosto nepřijatelná. Stejně tak je to i s uznáním výsledků demokratických voleb, které usadily do premiérského křesla Andreje Babiše.
V oblibě u voličů, kteří ho tam zvolili, mu paradoxně neuškodily ani pochybnosti o jeho spolupráci s StB, ani obvinění ze spáchání trestného činu v kauze Čapí hnízdo. To ho provázelo celé čtyři roky, dokud stíhání nezastavil státní zástupce Jaroslav Šaroch. Podezření, že se dá z politických důvodů trestní stíhání buď objednat či naopak zrušit, však ve vzduchu visí dál.
Podobné podezření provázelo i pád vlády Petra Nečase (ODS). Po ozbrojeném policejním zásahu na úřadu vládě celá bezpečnostní bublina víceméně splaskla na zneužívání rozvědky premiérovo milenkou a na její nezdaněné kabelky. Za korupci si šel do chládku sednout na sedm let David Rath a z největšího porevolučního tunelu s majetkem OKD se budou (snad) konečně zodpovídat bývalý premiér Bohuslav Sobotka a miliardář a mediální magnát Zdeněk Bakala.
Velkolepé oslavy provázely sté výročí založení Československa v roce 1918 a výrazné kontroverze doprovázely omilostnění vězně Jiřího Kajínka, který byl za dvojnásobnou nájemnou vraždu a jeden pokus o vraždu původně odsouzen na doživotí. Dnes mediální celebrita Kajínek proslul také několika útěky z vězení.
Největším kriminálním případem té doby byla methanolová aféra, při které ziskuchtiví obchodníci prodávali alkohol namíchaný se smrtícím metylalkoholem. Na otravu zemřelo minimálně 50 lidí a další skončili v nemocnici, často s úplnou ztrátou zraku. Policie při vyšetřování obvinila 61 lidí.
K největší protivládní demonstraci konané od roku 1989 se na pozvání kampaně Milion chvilek pro demokracii na pražské Letné sešlo čtvrt milionu lidí. Organizátoři požadovali odstoupení Andreje Babiše z funkce premiéra, jelikož pro ně bylo nepřijatelné, aby jím byl "trestně stíhaný člověk, vedený jako agent StB".
Největší radost všem sportovním fanouškům udělala v roce 2018 snowboardistka a lyžařka Ester Ledecká ziskem dvou zlatých medailí na zimní olympiádě v Jižní Koreji.
Terorismus, terorismus, terorismus
Ozbrojení šílenci i nadále rozsévali hrůzu po všech kontinentech. Vedle osamělých zabijáků se zrodily i vraždící žoldnéřské tlupy fanatiků jako Islámský stát nebo Boko Haram. Na vzniku muslimských ilegálních armád se podílelo také neklidné Arabské jaro, které začalo v roce 2010 v Tunisku a které se postupně přelilo i do dalších muslimských zemí. V Egyptě vedlo k ukončení třicetileté vlády Husního Mubáraka a v Sýrii a Libyi k občanské válce. Videonahrávka s lynčem bývalého lybijského vůdce Muammara Kaddáfího tenkrát oblétla celý svět. V důsledku revolučních změn a válečných konfliktů prudce narostl příliv uprchlíků do Evropy a s nimi spojené útoky teroristů, například v Londýně nebo v Barceloně.
Největší zájem médií sklidil ale za své otřesné činy patrně norský extremista Anders Breivik, který při svém vražedném řádění zabil 77 lidí, a vystřílení redakce francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo, při kterém zahynulo deset novinářů a dva policisté. Následného pochodu na uctění jejich památky v Paříži se zúčastnilo 1,5 miliónu lidí. Nápis Je suis Charlie (Jsem Charlie) na důkaz solidarity s mrtvými novináři zdobily facebookové statuty i placky na kabátech tisíců lidí po celé planetě. Paříž se dostala na titulní strany světových médií také na jaře 2019 kvůli požáru středověké gotické katedrály nedozírné hodnoty Notre-Dame.
Na Ukrajině znovu vytryskla nespokojenost místních obyvatel se zkorumpovaným vedením státu a po sérii několikatýdenních protestů na ústředním kyjevském náměstí, Majdanu, došlo k výměně vlády. Z obav z ukrajinského nacionalismu se obyvatelé Krymu rozhodli, že chtějí patřit do Ruska, a separatisté z Doněcké a Luganské oblasti na ukrajinských hranicích s Ruskem nastolili svou samosprávu. Následná válka mezi ukrajinskou armádou a domobranci podporovanými z Ruska si vyžádala tisíce obětí a statisíce Ukrajinců volily útěk ze země.
V roce 2011 dosáhl počet obyvatel Země sedmi miliard. Jejich vliv na stav klimatu či zvýšená produkce CO2 vedly k výraznější aktivitě ekologů. Páteční studentské stávky za klima vyvrcholily proslovem Aspergerovým syndromem trpící Grety Thunbergová před vrcholnými představiteli států v OSN. Jak se toto hnutí projeví například na automobilismu, ukáže až čas.
Veřejnost v 10. letech žila také hledáním dvou záhadně ztracených malajských letadel, brexitem nebo vraždou slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, která vedla dokonce až k pádu vlády. Poprvé v historii Slovenska se stala prezidentkou státu žena - v přímých volbách zvítězila Zuzana Čaputová. Novým papežem Františkem se stal argentinský kardinál Jorge Mario Bergoglio.
Obrovské mezinárodní pobouření vyvolal nedávný útok Turecka na kurdské milice na syrském území nedaleko syrsko-tureckých hranic. Hlavně pak postoj Spojených států, který nechal svého spojence z války proti Islámskému státu na holičkách. Argument Donalda Trumpa, že Kurdům nepomůže, protože oni zase nepomohli Američanům při vyloďování v Normandii, žádný další komentář nepotřebuje.
Neslýchané
Hranice svobody se začátkem 21. století opět posunuly směrem dříve neslýchaným a nevídaným. V řadě států světa - např. USA, Austrálii, Rakousku, Německu nebo Tchaj-wanu - se uzákonila homosexuální manželství, často i s možností adopce dětí, v Kanadě legalizovali volné užívání marihuany a v Saudské Arábii mohou začít řídit auta už dokonce i ženy. Filipínci pozastavili protidrogovou kampaň, která by se dala nazvat "Zastřel si svého dealera", během níž zabili sedm tisíc lidí napojených na užívání a šíření drog a po smrti Fidela Castra vystoupili v kubánské Havaně legendární Rollings Stones před půl miliónem nadšených diváků.
Obrovskou moc získala nad veřejným mínění bulvární média. Psychicky labilní Ivetu Bartošovou svým neustálým sledováním a očerňováním více méně dohnala k sebevraždě. Naopak dokonale marketingově zvládla například prodej informací ze soukromého života britské královské rodiny. Svatbu prince Williama a Kate Middletonová sledovalo na televizních obrazovkách téměř čtvrt miliardy diváků a další milión lidí přímo lemoval trasu svatebního průvodu. Rekordmankou této rodiny je potom královna Alžběta II. - na trůnu sedí od roku 1952.
Rekordní tržby v kinech utržily sci-fi trháky s komiksovými super hrdiny s názvem Avengers, u televizních obrazovek bavil milióny diváků fantasy seriál společnosti HBO Hra o trůny. Z českých filmů bodoval Anděl Páně 2, Ženy v běhu nebo Nabarvené ptáče. Bestsellerem se stal román Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně a Michael Viewegh, který zázrakem přestál prasknutí srdeční aorty, zažil svůj slavný comeback.
V průběhu desátých let odešlo také mnoho talentovaných zpěváků - Whitney Housteon, Amy Winehouse, David Bowie, George Michael nebo Lou Reed. Největšího rozloučení se ale dočkal český zpěvák Karel Gott. S jeho odchodem, kdy se s ním na pražský Žofín přišlo rozloučit téměř 50 tisíc lidí, skončila jedna éra. I když se krátce po jeho skonu zvedla výrazná vlna kritiky poukazující na jeho symbiózu s komunistickým režimem, na jeho profesionalitě a uměleckém odkazu to nic nemění. A všichni ti škarohlídi budou stejně jednou považováni jen za bezvýznamné pisálky z éry Karla Gotta.
