Cenové následování, tedy situace, kdy jeden obchodník nastaví cenu produktu a další se k ní přibližují, je podle předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petra Mlsny ukázkou, že trh funguje. Novinářům to dnes řekl po jednání s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL). Výborný po jednání řekl, že na tom se neshodli a podle něj by mohlo jít o dohody mezi prodejci.
Výborný jako příklad uvedl situaci, kdy se nyní před Vánocemi v obchodech prodává smetana za 19,90 koruny. Na podobnou situaci ve svém letošním průzkumu cen základních potravin upozornil i antimonopolní úřad u ceny celého chlazeného kuřete. "Aniž by se jednalo o zakázané kartelové dohody, setkáváme se na maloobchodním trhu u této komodity často se shodnými spotřebitelskými cenami," uvedl ve své zprávě.
Předseda ÚOHS cenové následování označil jako praktiku, kdy někdo na trhu zlevní určitou komoditu a další podniky se ceně přibližují. Typicky se to děje například u čerpacích stanic. "To ukazuje spíše na to, že trh funguje," doplnil s tím, že firmy musí následovat levnější cenu u konkurence, pokud chtějí dále zboží prodávat. Problematické by bylo, kdyby se prokázalo, že se na tom subjekty na trhu dohodly, doplnil.
"Já jsem přesvědčený o tom, že to je na hony vzdálené cenovému následování, že to je kartelová nebo kvazikartelová dohoda," řekl Výborný. Úřad by podle něj na tyto situace měl takto nahlížet. Uvědomuje si ale, že je velmi složité nějaké dohody dokázat a ÚOHS k tomu nemusí mít dostatečné nástroje.
Antimonopolní úřad český trh maloobchodu ve svém letošním šetření cen základních potravin popsal jako oligopolní. Je na něm tedy několik subjektů na straně nabídky, ale žádný nemá dominantní postavení. Největší podíl má skupina Schwarz. Patří do ní řetězce Kaufland a Lidl, které mají dohromady podle dat z roku 2021 podíl asi 32 procent. Skupina Rewe, do které patří Penny Market a Billa, má podíl téměř 19 procent.
ÚOHS jako slabě oligopolní označil i trh například producentů kravského mléka, másla nebo pšeničné mouky. Jako oligopolní označil i trh zpracovatelů kuřecího masa, kde jsou tři významní hráči na trhu. Jako oligopol s jedním významným podnikem a větším počtem menších firem s nízkým tržním podílem označil i trh producentů vajec.
Mlsna dnes poznamenal, že oligopol nemusí být špatný a je to pouze popis faktického stavu na trhu. Připomněl, že vznikal již v 90. letech, kdy se privatizovala zemědělská družstva a vznikaly koncernové struktury. "Za posledních deset let v oblasti vertikálního řetězce nedošlo k žádné významné fúzi. Je to faktický stav, který přetrvává více než 20 let," doplnil. Rozhýbání trhu je podle něj otázkou spíše pro politiky, kteří ho mohou ovlivnit například v oblasti investičních akcí, které by přivedly na trh nové hráče nebo také snížením byrokracie pro firmy.
