Nejvyšší soud (NS) dal bankéři Karlu Tlustému šanci na náhradu mnohamilionové škody vzniklé v souvislosti s trestním stíháním. Částečně vyhověl jeho dovolání a nařídil Obvodnímu soudu pro Prahu 2, aby se přibližně třetinou nároků zabýval znovu. Stíhání trvalo v letech 2014 až 2018, souviselo s úvěrem České exportní banky na zakoupení podílů v čínských společnostech. Nakonec žalobci stíhání zastavili. Rozhodnutí NS je dostupné na úřední desce.
Tlustý uplatnil vůči státu tři související nároky. Žádal 16 milionů korun jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, 15,1 milionu jako náhradu ušlého výdělku po dobu trestního stíhání a 19,6 milionu jako náhradu budoucího výdělku. Obvodní soud žalobě nevyhověl, po zásahu odvolacího Městského soudu v Praze se nyní znovu zabývá první, šestnáctimilionovou částí nároku. Po rozhodnutí NS bude muset otevřít i druhou část nároku, tedy náhradu ušlého výdělku. Ohledně třetí částí NS dovolání odmítl.
Nejvyšší instance nesouhlasila s tím, jak pražské soudy interpretovaly souvislost zahájení trestního stíhání a vynuceného odchodu Tlustého z tehdejší lukrativní pracovní pozice. Podle zrušené části verdiktu si bankéř převzal usnesení o zahájení stíhání až 3. srpna, z pracovní pozice však odešel už ke konci předchozího měsíce. Pražské soudy proto neviděly příčinnou souvislost mezi stíháním a ušlým ziskem.
Bankéř ale tvrdí, že se o stíhání dozvěděl od spoluobviněných dříve, než si osobně převzal usnesení, protože byl na dovolené. Okamžitě informoval zaměstnavatele a odešel z řídící pozice. Okolnost, že dohoda o skončení pracovního poměru časově předcházela okamžiku doručení usnesení o zahájení trestního stíhání, nemusí být pro posouzení nároku na náhradu ušlého zisku určující, plyne z rozhodnutí NS.
"Obvodní soud pro Prahu 2 i Městský soud v Praze se příliš upnuly k srpnovému datu doručení usnesení o zahájení trestního stíhání žalobci a pominuly, že účinky jeho trestního stíhání pro účely náhrady ušlého zisku nastaly už dříve," uvedl soudce NS Pavel Simon.
Stíhání čelilo pět někdejších vrcholných manažerů České exportní banky, a to kvůli úvěru na zakoupení podílů v čínských společnostech China East Investment Limited a Metropolis Holding China Limited. Manažerům původně hrozilo až osm let vězení za porušování povinností při správě cizího majetku a porušování závazných pravidel hospodářského styku. K soudu se případ vůbec nedostal.
