Nová vláda chce podporovat lidská práva i rozšíření EU o západní Balkán

Zahraniční politika nově vznikající vlády Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) se bude opírat o ukotvení v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO). Kabinet chce podporovat demokracii a lidská práva nebo rozšíření EU zejména na západní Balkán. Vyplývá to z koaličního programu.

Předsedové pěti stran v pondělí v Poslanecké sněmovně podepsali vládní koaliční dohodu. V nové vládě by kromě ministra zahraničí měl být též post ministra bez portfeje pro evropské záležitosti. V souvislosti s vedením diplomacie se nejčastěji hovoří o bývalém pirátském poslanci Janu Lipavském. Pozice ministra pro EU připadne STAN, podle předsedy hnutí Víta Rakušana je na ni více adeptů. Radní Olomouckého kraje a český zástupce v Evropském výboru regionů Radim Sršeň  potvrdil, že je jedním z nich.

Budoucí kabinet se chce zasadit o dobré vztahy se všemi sousedními státy. Spolupráce ve Visegrádské skupině (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) má být součástí vazeb na všech úrovních. Zároveň chce vláda rozvíjet strategické partnerství s Izraelem, kooperovat v rámci Trojmoří, rozvíjet blízký vztah se Spojenými státy i prohlubovat spolupráci s demokratickými partnery v asijsko-pacifické oblasti, například s Tchaj-wanem, Japonskem či Jižní Koreou.

Pro Spolu a Piráty se STAN je důležitá podpora demokracie, lidských práv a občanské společnosti. Chtějí obnovit tradici "havlovské" zahraniční politiky. Zasadit se chtějí o přijetí zákona, kterým by mohla být sankciována hrubá porušení lidských práv, tedy takzvaného Magnitského zákona. Provést chtějí revizi vztahů s Ruskem a Čínou, podporovat budou politiku rozšíření EU zejména na západní Balkán.

Z hlediska EU se chce vláda zaměřit na profesionální a zodpovědnou přípravu předsednictví v Radě EU, které nastane ve druhé polovině příštího roku. Zároveň je v jejím zájmu demokratická, nebyrokratická a obchodně otevřená EU s důrazem na dodržování občanských svobod.

Spolu a Piráti se STAN chtějí zavést systematickou přípravu české pozice k jednotlivým návrhům, zlepšit schopnost ucházet se o peníze z nenárokových kapitol evropského rozpočtu a nasměrovat je do vědy a výzkumu, usilovat o zajištění dostatečného množství peněz z víceletého finančního rámce na bezpečnost, obranu, digitalizaci, ochranu životního prostředí či obnovu ekonomiky po koronavirové pandemii.

Evropská unie musí podle příští vlády efektivně bránit své vnější hranice. Považuje za důležité urychlit návratovou politiku, bojovat s pašeráky lidí. Odmítá povinné kvóty. Důležitá je podle ní prevence nelegální migrace v místě vzniku a ve státech, kterými vedou migrační trasy.

Také končící vláda hnutí ANO a ČSSD v programovém prohlášení uvedla, že její zahraniční politika bude vycházet především z členství v EU a NATO. Předsevzala si sebevědomou, aktivní a srozumitelnou zahraniční politiku, jejímž hlavním motivem mělo být prosazování národních zájmů. Chtěla také proaktivně a pružněji reagovat na problémy typu ilegální migrace či terorismu.

ANO a ČSSD také apelovaly na reformu EU, která podle vlády měla akcentovat posílení role členských států či Evropské rady. Také končící kabinet považoval za důležité zabezpečit vnější hranice EU, dále bojovat proti terorismu, projevům radikálního islamismu a bránit se proti kybernetickým útokům.

V EU chtěla vláda usilovat o vytváření pragmatických aliancí a uskupení. Apelovala mimo jiné na dobré vztahy s Německem, Francií, Velkou Británií, Rakouskem, USA či V4. Stejně jako nová vláda podporovaly ANO a ČSSD integraci západního Balkánu do EU.

V EU se končící kabinet chtěl aktivně účastnit diskuse o budoucích vztazích s Ruskem, s Čínou pak chtěl docílit vyvážených a vzájemně výhodných vztahů. Také ANO a ČSSD měly za cíl podporovat rozvoj vztahů s Japonskem a Jižní Koreou, ale též s dalšími zeměmi Asie, Afriky a Latinské Ameriky.

Stejně jako Spolu a Piráti se STAN i ANO a ČSSD měly ve svém programu důraz na dodržování lidských práv a aktivitu v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Podporu končící vlády měly podle programu mezinárodní uskupení jako OSN, WTO, OECD nebo Mezinárodní měnový fond. Důraz končící vláda kladla ve svém programu také na ekonomickou diplomacii a podporu exportérů.