Novostavby by povinně mohly chytat dešťovou vodu

Ministerstvo životního prostředí chce zavést u nových staveb povinnost akumulovat dešťovou vodu nebo ji vsakovat. Změna v novele vodního zákona by mohla platit od roku 2021, uvedl v úterý na tiskové konferenci po jednání Národní koalice pro boj se suchem ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Podle Brabce budou muset investoři u nových objektů budovat retenční nádrže či vodu vsakovat a uvolňovat pozvolně například prostřednictvím jezírek, možností bude také využívání dešťové vody na podporu zalévání nebo na zelenou střechu.

"Odvod dešťové vody do kanalizace bude umožněn jen v těch případech, kdy bude prokazatelně doloženo, že jiné řešení hospodaření se srážkovou vodou není možné. Zadržování vody v krajině i v urbanizovaném prostředí je jedním z klíčových opatření pro dotaci podzemních vod, a tak i jedním z nejdůležitějších opatření v boji se suchem," uvedl Brabec. Podle něj už celá řada developerů tato opatření dělá dobrovolně. Změny chce doladit s ministerstvem pro místní rozvoj, bude nutné upravit vyhlášky v jeho gesci.

Kromě novely zákona chce ministerstvo také zvýšit dotační podporu pro zelené střechy u rodinné a bytové výstavby, ale také snížit odvody za srážkovou vodu pro komerční a městskou výstavbu v případě, že budou budovat zelené střechy. "Vedle zvýšení dotační podpory na realizaci zelených střech u rodinné a bytové výstavby z 500 Kč/m2 na 800 Kč/m2, kterou jsme ohlásili před 14 dny, by tak nově byli motivováni k zeleným rekonstrukcím a výstavbě i investoři komerčních objektů," dodal ministr.

Ministerstvo životního prostředí loni podpořilo 4606 projektů s náklady přes dvě miliardy korun. Aktuálně jsou otevřeny výzvy za 2,5 miliardy korun, což by mohlo znamenat dalších 3000 projektů.

Podle odborníků z projektu InterSucho je nedostatek vody, který v Česku trvá od roku 2015 a stále nekončí, nejhorší za posledních 500 let.

Boj se suchem si vyžádá navýšení rozpočtu

Po jednání Národní koalice pro boj proti suchu rovněž ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) uvedl, že jeho resort bude letos chtít navýšení rozpočtu o dvě až 2,5 miliardy korun na vodohospodářské stavby a pozemkové úpravy. 

Zhruba 700 milionů korun by mělo jít na propojování vodárenských soustav a 1,2 miliardy korun na asi 300 menších projektů, jako jsou vodovody a obecní rybníky. Sto milionů korun pak na urychlení výkupu pozemků pro menší vodní nádrže Senomaty, Šanov a Kryry. Další peníze mají jít na pozemkové úpravy. Do nich stát v posledních letech dával dvě miliardy korun ročně, stejnou částku na ně chce dát i letos.

Ministerstvo zemědělství na boj se suchem loni vydalo 13,7 miliardy korun. Jako sumu sečtenou ze všech dílčích programů to uvedl nedávno Toman. Úřad podpořil například obnovu 387 rybníků za 1,25 miliardy korun, vznikl tak zásobní prostor na 2,5 milionu metrů krychlových vody.

Úřad chce také nově hájit 31 území pro vodní nádrže. Nejvíce, sedm, je jich v Kraji Vysočina, některé nádrže ve Zlínském kraji by měly mít i přes 200 hektarů. Celkem by nová místa zadržela 273 milionů metrů krychlových vody, což je zhruba třetina vodní nádrže Orlík. Nyní je v tzv. generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod 65 míst.

Stát se nyní zabývá stavbou šesti přehrad. Kromě už zmíněných také Nových Heřminov na Bruntálsku a Skaličky na Bečvě a Vlachovic ve Zlínském kraji.

Plány státu kritizuje Hnutí Duha. Podle Jana Skalíka, který vede v hnutí program Krajina, se stát chystá pouze zabetonovat přírodu. "Do opatření, která mají mnohem větší potenciál pomoci do budoucna se suchem a povodněmi, se mu ale nechce. Dobrá zemědělská praxe by přitom zadržela dvanáctkrát víc vody než nově navržené přehrady. Účinné zadržování vody ve městech a na vesnicích by zadrželo šestkrát více vody než nově navržené přehrady. Vláda by proto měla představit skutečně ucelený a dlouhodobý plán, jak s touto nebezpečnou situaci chce naložit," uvedl Skalík.