Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil pokutu 27.000 korun, kterou dostal spolek Svoboda projevu za to, že se v roce 2017 zapojil bez registrace do volební kampaně a nechal otisknout inzeráty bez označení zadavatele a zpracovatele.
V době, kdy spolek v sérii veřejných debat propagoval film Selský rozum a knihu Žlutý baron o předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi, ještě nebyly podané kandidátní listiny. I kdyby tedy inzerce obsahově naplnila pojem volební kampaně, tak Babiš ještě nebyl formálně kandidátem a spolek se z časových důvodů nemohl dopustit přestupku. Rozhodnutí je dostupné na úřední desce.
Knihu Žlutý baron napsali novináři Zuzana Vlasatá a Jakub Patočka. Spolek tehdy založili kvůli organizaci propagačního turné. Pokutu vyměřil Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí a potvrdil Krajský soud v Brně. NSS nyní vrátil případ úřadu k dalšímu řízení.
"Spolek byl postižen za jednání do července 2017, což bylo předtím, než politické hnutí ANO 2011 podalo kandidátní listinu, na níž byl jako kandidát uveden i Andrej Babiš. Stěžovatel se tedy volební kampaně a přestupku v danou chvíli ještě ani nemohl dopustit," uvedl soudce zpravodaj Radan Malík.
"S rozhodnutím jsme se dosud neseznámili, proto se zatím nebudeme vyjadřovat," řekl v reakci předseda dohledového úřadu František Sivera.
Jde o vleklou kauzu, kvůli které se NSS v minulosti také obrátil na Ústavní soud s návrhem na zrušení povinnosti registrace takzvaných třetích osob, například právě spolků, pro vstup do volebních kampaní. NSS normu pokládal za ohrožení svobody projevu. Ústavní soud návrh zamítl a ponechal spornou část zákona o volbách do Parlamentu v platnosti.
Podle ústavních soudců lze zákon přes řadu nedostatků interpretovat v souladu s ústavním pořádkem. Zdůraznili, že v praxi se registrují jen nižší desítky nejvýraznějších aktérů kampaní, nikoliv běžní podporovatelé jednotlivých stran či kandidátů.
Po letošním rozhodnutí Ústavního soudu se NSS vrátil k projednávání stížnosti spolku Svoboda projevu, kterému nakonec přesto vyhověl, jen z jiných důvodů. Zohlednil vývoj vlastní judikatury v posledních několika letech. Pokud takzvané třetí osoby zveřejňují různá sdělení v neprospěch politiků, kteří ještě nejsou formálně kandidáty, tedy nejsou na registrované kandidátní listině, nejde o přestupek.
"NSS závěrem uvádí, že se již blíže nezabýval dalšími kasačními námitkami a tvrzeními stěžovatele (spolku Svoboda projevu) souvisejícími s obsahem jeho inzerce, případného vlivu na běžného voliče nebo uvedením dostatečné informace o zadavateli a zpracovateli, jelikož se stěžovatel bez ohledu na posouzení těchto otázek nemohl dopustit přestupků, které jsou mu kladeny za vinu," stojí v rozsudku.
_480x270.jpg)
