Ústavní soud (ÚS) udělá vše pro to, aby o případných stížnostech nezaregistrovaných kandidátů na prezidenta rozhodl včas, tedy ještě před lednovými volbami, i když není vázán žádnými lhůtami. Řekl to předseda ÚS Pavel Rychetský.
Na soud se plánují obrátit Denisa Rohanová, kterou sice zaregistrovalo ministerstvo vnitra, ale z voleb ji vyřadil Nejvyšší správní soud (NSS), a také podnikatel Karel Janeček, který neuspěl na vnitru ani u soudu.
"Učiníme vše pro to, aby se mohlo konat jak první, tak posléze druhé kolo prezidentské volby v řádném termínu," řekl Rychetský.
U Rohanové problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě v roce 2021, před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. Končící poslanci či senátoři podle NSS nemohou takto "natáhnout" svůj politický vliv daleko za konec mandátu.
Janečkovi soud sice uznal několik stovek podpisů, které vnitro původně nezapočítalo, ani tak se ale nedostal přes hranici 50 000 občanských podporovatelů vyžadovaných pro kandidaturu na Hrad. Výsledná chybovost v kontrolních vzorcích promítnutá do celé petice nakonec vedla NSS k závěru, že kandidaturu Janečka platně podpořilo 49 920 občanů.
NSS zároveň kritizoval současný systém sběru a ověřování podpisů pro občanské kandidáty, pokládá jej za neudržitelný a volá po změně, například snížení požadovaného počtu občanských podporovatelů nebo využití moderních prostředků e-governmentu a elektronické komunikace pro evidenci a ověřování petentů.
Podle Rychetského ale hlavní problém spočívá už v samotném faktu, že byla v Česku zavedena přímá volba prezidenta namísto původní volby oběma komorami Parlamentu. Potřeba najít shodu na parlamentním kandidátovi vedla podle něj k dialogu a konsenzu. "Zavedení přímé dvoukolové volby rozdělí společnost nejen před tím, ale přetrvává i řadu let po zvolení hlavy státu. To je jeden z několika negativních dopadů této ústavní změny," uvedl Rychetský.
Zmínil také to, že přímá volba zvýhodňuje kandidáty, kteří disponují penězi. Na kampaň mohou podle zákona vynaložit 40 milionů korun v prvním kole a případně dalších deset milionů ve druhém kole. "Kdo má navíc 50 milionů, aby mohl do takového klání jít? Už to celou řadu podle mého soudu velmi kvalitních potenciálních kandidátů vlastně předem vyřazuje z možnosti ucházet se o tuto funkci," řekl Rychetský.
Návrat k nepřímé volbě však pokládá za nerealistický a nepředpokládá, že by se o to nějaká politická síla vůbec pokusila. "Je evidentní, že nám už tento způsob volby hlavy státu zůstane," uzavřel Rychetský.
