Oběti násilí při demonstracích ze srpna 1969 k výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy budou odškodněny zákonem. Prezident Miloš Zeman s tím souhlasil. Informoval o tom prezidentův mluvčí.
Návrh předložili poslanci všech frakcí vyjma komunistů. Podle předlohy mají příbuzní těch, kteří při demonstracích zemřeli po zásahu ozbrojených složek státu, dostat jednorázově 200 tisíc korun. Lidé, kteří utrpěli zranění s trvalými následky, mají nárok na 90 tisíc korun, ostatní zranění pak 40 tisíc korun.
Nárok bude podle předlohy možné prokázat lékařskou zprávou, úmrtním listem nebo výpovědí nejméně dvou svědků. Ke způsobu dokazování měla výhrady ministerstva vnitra a spravedlnosti, podle něhož ani vymezení oprávněných osob není zcela přehledné.
Oficiální statistiky podle předkladatelů uvádějí, že při demonstracích v srpnu 1969 přišlo o život pět lidí, pět bylo zraněno těžce a 26 lehce. Historikové ovšem předpokládají počty vyšší. Návrh zákona proto počítá s náklady na odškodnění ve výši 2,5 až 4,5 milionu korun.
Jedna z obětí
Jednou z obětí byla osmnáctiletá Danuše Muzikářová, která byla zastřelena 21. srpna 1969 při demonstraci na Moravském náměstí v Brně patrně jedním z příslušníků někdejších Lidových milicí. Její vrah ale dosud vypátrán nebyl. Právě příběh Muzikářové byl podle poslance TOP 09 Vlastimila Válka podnětem k přípravě zákona.
Parlament před 15 lety přijal zákon k odškodnění obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. S dluhem vůči obětem represí z roku 1969 se ale podle poslanců stát vypořádat stále nedokázal. Zejména ve velkých městech byla řada incidentů mezi demonstranty a bezpečnostními složkami, jejichž příslušníci protiprávně, tedy bez rozkazu či bez ohrožení svého života, použili střelné zbraně proti protestujícím.
