Odbory nesouhlasí s tím, aby lidé na takzvaném kurzarbeitu dostávali 60 procent svého průměrného výdělku. Požadují stanovení vyšší náhrady. Novinářům to řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
O podobě kurzarbeitu, tedy zkrácení pracovní doby při nedostatku práce, mají jednat šéfové koaličních stran. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už dřív oznámila, že by nový kurzarbeit měl začít fungovat od ledna.
Vláda kvůli epidemii zavedla kurzarbeitový program Antivirus se dvěma druhy příspěvků na mzdy. Vyplácet se mají zatím do konce srpna. Zaměstnavatelé a odbory požadují prodloužení do konce roku. Maláčová v neděli řekla, že vláda bude rozhodovat o prodloužení o dva, nebo čtyři měsíce. Od ledna by pak navázal nový kurzarbeit. Zaměstnavatel by platil mzdu za odpracovaný čas, stát by dorovnával zbývající dobu.
Firmy mohou za určitých pravidel zkrátit při poklesu odbytu pracovní dobu už nyní, za neodpracovaný čas lidé musí pobírat aspoň 60 procent výdělku. Z dočasného programu Antivirus úřady práce firmám při omezení výroby kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky poskytují 60 procent náhrady výdělku do 29 tisíc korun superhrubé mzdy.
"Kurzarbeit je nástroj, který by mohl pomoci jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům. Pro nás je ale neakceptovatelné, aby tam byla pouze zákonná náhrada 60 procent. Mělo by to být jednoznačně více," uvedl Středula.
Za vzor je považováno Německo
Zavedení kurzarbeitu požadují i zaměstnavatelé. Jako vzor zmiňují Německo. Tamní pracovníci dostávají vyrovnávací příspěvek od úřadu práce za hodiny, kdy pro ně firma neměla práci. Kurzarbeitová podpora se vyplácí zaměstnancům podniků, kde má zkrácenou pracovní dobu aspoň desetina lidí. Peníze se poskytují z fondu pojištění pro případ nezaměstnanosti. Podle saských odborů je to 67 procent ušlé čisté mzdy pro zaměstnance s dětmi a 60 procent pro ostatní. Kvůli koronaviru se letos podíl po pár měsících ještě zvedá.
V Česku se nepočítá s tím, že by se příspěvky za neodpracovaný čas poskytovaly z pojištění. Proplácet by je měl stát z rozpočtu. Maláčová uvedla, že v době bez práce se budou lidé vzdělávat a rekvalifikovat.
Podobu kurzarbeitu zákony už upravují, podle zaměstnavatelů a odborů není ale nastavení funkční. Firma může
přejít na takzvanou částečnou nezaměstnanost. Za neodpracovanou dobu platí pracovníkům minimálně 60 procent výdělku. Stát může podle zákona o zaměstnanosti poskytovat i příspěvek, pokud podnik nemá pro lidi práci minimálně den v týdnu a platí jim aspoň 70 procent výdělku. Může to být pětina zaměstnancovy průměrné mzdy, nejvýš ale 0,125násobek celostátní průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího roku. Tato částka nyní činí asi 4179 korun. Podpora se vyplácí nejdéle šest měsíců, vláda může stanovit delší dobu.
Maláčová už dřív řekla, že na potřebě zavedení nového kurzarbeitu je shoda. Ta podle Středuly zatím není na pravidlech. Předák věří tomu, že se zákon do konce roku podaří přijmout: "Ještě pořád si myslím, že 1. leden je termín, který je možný."
