Odborové svazy veřejného sektoru požadují kvůli inflaci pro učitele či zdravotníky od srpna nebo září zvýšení platů plošně o 700 až 1000 korun. Pro lidi se zmraženým výdělkem a ve státní službě žádají přidání o deset procent.
Zůstávají dál ve stávkové pohotovosti a jsou připraveny k protestům, pokud se na červencovém jednání s lídry koaličních stran nenajde dohoda. Řekl to mluvčí svazů Pavel Bednář. Vláda počítá podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) s růstem zmražených platů o desetinu od září, ale ne ve státní službě.
Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával loni veřejný sektor 656 500 lidí. Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil. Inflace v květnu meziročně dosáhla 16 procent.
Podle Jurečky kabinet počítá od září s desetiprocentním navýšením zmražených platů v první platové tabulce, ale ne ve státní službě. Týká se to nepedagogických pracovníků ve školství a nezdravotnických profesí ve zdravotnictví či lidí z příspěvkových organizací. Výdělek by tedy měl vzrůst zaměstnancům muzeí a galerií, hercům z divadel či hudebníkům z orchestrů, kuchařkám, uklízečkám, vrátným či školníkům. Do skupiny patří i úředníci samospráv. Spadají sem také třeba zaměstnanci sportovišť, pečovatelských služeb či domovů, které zřizují města. O dalších výdělcích se má jednat.
"My jsme návrhy vlády neakceptovali. Chceme celkovou dohodu o všech platech. K žádné takové nedošlo. Když k ní nedojde 19. července, tak jsou na pořadu protestní akce," řekl Bednář. Podle něj odboráři zůstávají ve stávkové pohotovosti. V ní je devět svazů, další čtyři je podporují. Odbory požadují desetiprocentní navýšení první tabulky se zmraženými výdělky od srpna, nejpozději od září. Přidání prosazují i pro státní službu. U ostatních čtyř tabulek pro zdravotníky a pracovníky sociálních služeb, lékaře a učitele žádají plošné navýšení částek o 700 až 1000 korun, a to podle dohody.
Základ výdělku se v první tabulce pohybuje podle délky praxe, odbornosti a náročnosti práce od 11 030 do 49 920 korun. Z celkem 140 tarifů první tabulky je jich 40 pod minimální mzdou 16 200 korun. Pod ní jsou třeba lidé s výučním listem a patnáctiletou praxí. U pedagogů je rozpětí základu výdělku bez odměn a příplatků od 15 540 do 50 630 korun, u lékařů od 38 980 do 76 540, u pracovníků v sociálních službách od 15 470 do 59 020 korun a u sester a dalších zdravotníků od 15 470 do 61 820 korun.
Zatím se konala tři kola vyjednávání. Předáci nejprve požadovali přidání o inflaci. Pak oznámili, že se chtějí dohodnout na růstu zmražených platů od července o 15 procent a ostatních o 7,6 procenta. Podle ministrů není dorovnání o inflaci reálné, jakékoliv navýšení je na dluh a při výraznějším plošném přidávání hrozí další roztáčení inflační spirály. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před pár dny řekl, že vláda počítá s růstem platů od ledna.