Odbory žádají pro zdravotníky růst odměn o 3000 Kč, proti je rada poskytovatelů

Odbory žádají pro zdravotníky na příští rok růst odměn o 3000 korun, u lékařů o deset procent. Celkově by mělo jít asi o 8,6 miliardy korun, řekla v pátek předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Peníze by měly jít z veřejného zdravotního pojištění. Proti navyšování odměn ve zdravotnictví se tento týden postavila Rada poskytovatelů, která se schází na ministerstvu zdravotnictví. Zasedají v ní například ředitelé nemocnic a zástupci soukromých lékařských ordinací. Se stanoviskem rady nesouhlasí Česká lékařská komora.

"S očekávanou 3,5procentní inflací by se tak příjmy zdravotníků reálně snížily. Příští rok také nebudou odměny za covid," uvedla k navrhovanému růstu Žitníková. Lidé ve zdravotnictví podle ní dál chybí, po epidemii covidu-19 navíc někteří z oboru odcházejí. Do jiných zaměstnání se už většinou vrátily také zdravotní sestry, které v době nejvyššího počtu pacientů přišly do nemocnic vypomáhat.

Podle rady poskytovatelů ale systém veřejného zdravotního pojištění nemá na další růst peníze. "Růst mezd ve zdravotnictví byl v posledních letech bezprecedentní. Navýšení tabulkových platů by mohlo výrazně destabilizovat systém českého zdravotnictví a ohrozit finanční stabilitu zdravotnických zařízení. Případné disponibilní finanční prostředky doporučujeme použít na léčbu pacientů," uvedla rada.

Její činnost ministerstvo obnovilo na začátku roku 2018. Zasedají v ní zástupci všech segmentů zdravotní péče, podle seznamu členů zejména zástupci soukromých lékařů a ředitelé nemocnic. Prezident České lékařské komory Milan Kubek na stránkách komory uvedl, že z ní byl po návratu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) do čela resortu vyloučen.

Debata o růstu platů ve veřejné sféře se na podzim odehrává každoročně. Původně zdravotnické odbory žádaly růst o deset procent. Po dalších jednáních souhlasily s požadavkem dalších odborových centrál, aby platy ve veřejné sféře rostly shodně o 3000 korun.

Podle informačního systému o výdělku polovina lidí v ČR ve veřejné sféře měla v prvním čtvrtletí víc než 36 996 korun. Meziročně je to o čtyři procenta víc. V soukromém sektoru byl medián o 4245 korun nižší. Průměrný plat se od loňského jara ve veřejné sféře zvedl o 5,2 procenta, dosahoval v prvním kvartálu 39 782 korun. Průměrná mzda v soukromém sektoru byla o 931 korun nižší, meziročně rostla o 4,9 procenta.

Lékaři působící v lůžkové péči loni brali v průměru 92 099 Kč hrubého měsíčně, zhruba o 12 procent více než v roce 2019. Lépe na tom byli lékaři v akutní lůžkové péči, kteří pobírali 92 469 korun měsíčně, zatímco jejich kolegové v ostatní lůžkové péči 85 195 Kč.

Mzdy sester v akutní lůžkové péči stouply meziročně o 19 procent na průměrných 51 976 korun měsíčně před zdaněním. Sestry působící v ostatní lůžkové péči braly v průměru 48 610 Kč hrubého, o devět procent více než v roce 2019. Stejně jako v případě lékařů lůžkové péče byly i příjmy sester v loňském roce významně ovlivněny mimořádnými odměnami v souvislosti s epidemií covidu-19. V zařízeních, které neprovozuje stát, se vyplácejí smluvní mzdy, jsou řádově o tisíce nižší.