Pacienti, kteří se i měsíce po prodělání covidu-19 potýkají s únavou nebo dušností, by měli vyhledat plicního lékaře. Na prohlídku by také měli směřovat všichni pacienti, kteří se léčili s covidem v nemocnici. Pro další péči o pacienty, kteří mají po nákaze covidem-19 dlouhodobé následky, vzniká registr. Fungovat začne nejpozději v únoru po schválení potřebné vyhlášky ministerstva zdravotnictví, informovala v pondělí Česká pneumologická a ftizeologická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně v tiskové zprávě.
Mezi dlouhodobé následky covidu patří dušnost, únava, problémy se spánkem, bolesti hlavy nebo nesoustředěnost. U některých přetrvává i ztráta čichu či chuti. Týkají se zhruba desetiny všech nakažených. Podle posledních dat bylo v ČR potvrzeno testem 940 tisíc případů, může tak jít zhruba o 94 tisíc lidí.
"Celá řada lidí, kteří prodělali covid-19, se i po jeho skončení potýká s obtížemi, většinou plicního rázu. O tyto lidi se staráme už delší dobu, ale nyní dostane péče oficiální rámec, jsou pro ni stvořeny postupy a bude spuštěn registr, kde můžeme shromažďovat data o dopadech nemoci," uvedla předsedkyně odborné společnosti plicních lékařů Martina Vašáková.
Pacienty s následky covidu-19 do ordinací plicních lékařů posílají nemocnice i praktičtí lékaři, pozdní následky tak nejsou doménou jen těch, kteří museli být kvůli vážnému průběhu nákazy hospitalizováni. Drtivá většina z nich si podle Vašákové stěžuje na únavu.
Na vině může být podle pneumologů nedostatečná okysličenost krve, ukáže to až podrobnější prohlídka. "Pacienty, kteří prodělali covid-19, pošle pneumolog vždy na rentgen plic, provede takzvanou spirometrii, tedy funkční vyšetření plic včetně difuze, změří nasycení krve kyslíkem jak v klidu, tak po zátěži," popsala předsedkyně sekce ambulantních pneumologů odborné společnosti Ivana Čierna Peterová. V její ambulanci tvoří lidé po covidu-19 třetinu z nových pacientů.
Díky registru budou stanovena pravidla, kterými se mají lékaři v péči o takto nemocné řídit. "Toho, kdo prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl pneumolog vidět šest až dvanáct týdnů od stanovení diagnózy a pak po dalších šesti měsících po dobu tří let," popsal přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Vladimír Koblížek.
Pacienti, kteří se s covidem-19 potýkali doma, by měli podle něj k plicnímu lékaři zajít, pokud se po dvou až třech měsících od infekce stále potýkají s dýchacími obtížemi. Královéhradecká fakultní nemocnice otevřela i speciální Centrum postcovidové péče. Většina pacientů jsou lidé ve středním věku, kteří dříve neměli žádné potíže s dýcháním.
"To, co covid-19 v plicích provádí, se vzdáleně podobá působení závažných forem chřipky nebo virového onemocnění SARS, které zde bylo v minulosti. Při těchto nemocech však na rozdíl od covidu nevznikají krevní sraženiny, které jsou velmi nebezpečné. Zvlášť když se dostanou do plic a způsobí život ohrožující plicní embolii," popsal Koblížek.
