Penzijní závazky českých domácností, které vyjadřují hodnotu jejich důchodových nároků, na konci roku 2020 dosáhly 17,46 bilionu korun. Odpovídá to 305,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Proti roku 2019 se penzijní závazky zvýšily o 24 miliard korun, v poměru k HDP vzrostly o 4,7 procentního bodu. Ve středu to v tiskové zprávě uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Většinu z celkových penzijních závazků tvoří nároky domácností v rámci prvního důchodového pilíře, tedy dávkového systému důchodového pojištění. Zhruba tři procenta celkových nároků jsou peníze, které mají lidé naspořené v dobrovolném penzijním připojištění. Za rok 2020 se zvýšil jejich objem z 486 miliard na 526 miliard korun.
Hlavní podíl na celkové výši penzijních závazků v prvním důchodovém pilíři mají starobní důchody, tvoří tři čtvrtiny celkového objemu. Následují invalidní důchody se 14 procenty a pozůstalostní a sirotčí důchody s 11 procenty. U starobních, pozůstalostních a sirotčích důchodů mají většinu nároků ženy, u invalidních je poměr mezi muži a ženami vyrovnaný. V prvním pilíři se vyplácí zhruba 3,64 milionu penzí.
Členské státy Evropské unie mají povinnost zveřejňovat odhady penzijních závazků každé tři roky. Poslední povinná publikace v Česku byla za rok 2018, za roky, kdy evropská povinnost není, zveřejňuje ČSÚ data dobrovolně.
Statistici upozorňují na to, že problematika penzijních systémů a nutnost jejich reforem je hojně diskutovaným tématem ve většině států Evropské unie. Průběžný systém, který je v evropských zemích klíčovým mechanismem financování penzí, se stává finančně neudržitelným kvůli prodlužující se střední délce života a rostoucímu počtu lidí v penzijním věku.
